‚Život v Mexiku je lepší.‘ Někteří lidé z hraničního města Matamoros do USA nechtějí

Města na mexické straně hranice s USA patří k nejnebezpečnějším v zemi. Koncentrují se tam všechny problémy Latinské Ameriky, operují tam pašeráci, počet vražd je vysoký, město řídí mafie a vybírá výpalné, k tomu tam živoří tisíce uprchlíků. Přesto by je řada tamních obyvatel za život na americké straně neměnila. V dalším díle seriálu se podíváme do města Matamoros na nejvýchodnějším místě hranice s USA.

Seriál Matamoros Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Objednal jsem si Aztéckou polévku a další mexické dobroty, hraje tu folklórní hudba, na stěnách visí obrazy s výjevy z mexického života, u stropu se houpe národní vlajka nebo piňata, ozdobný předmět, do kterého Mexičané při oslavách ukrývají sladkosti pro děti.

Přehrát

00:00 / 00:00

Město Matamoros neřídí podle některých obyvatel politici, ale organizovaný zločin. Přesto by ho za život v USA nevyměnili. Natáčel Jan Kaliba

Jsme v hospůdce Mi Pueblito, tedy Moje vesnička, prý typické a jedné z nejlepších v Matamoros, kousek od hraničního mostu do USA. Cítím se tu bezpečně, atmosféra je tu příjemná, ale i tenhle podnik prý musí dodržovat pravidla zdejších kartelů, třeba platit jim v přepočtu i víc než 20 tisíc korun měsíčně.

„Podniky, jako je tato restaurace, musejí platit výpalné. Musíte být opatrní a být s mafií zadobře. Jinak vám odstřihnou elektřinu nebo vás unesou, případně někoho z vaší rodiny. Tohle město neřídí politici, ale organizovaný zločin,“ vysvětluje pro Radiožurnál řidič, který tady žije a který si z obav o bezpečnost nepřeje zveřejnit své jméno.

Celkem časté jsou podle něj únosy ředitelů větších společností. Na začátku března v Matamoros jeden z kartelů hned za hranicí za bílého dne unesl čtyři Američany, zřejmě si je spletl s konkurenty. Dva z těchto čtyř Američanů, kteří jeli do Mexika za levnější kosmetickou medicínou, našli mrtvé.

Zabijeme tě, napsali mu na výlohu. Walid se bez dcery vydal na nebezpečnou cestu z Venezuely do USA

Číst článek

Po večeři vycházíme na ulici, venku už je tma a já se ptám, jak moc bezstarostně se tady člověk může vydat do ulic.

„Tímto směrem to není zas tak nebezpečné. Přes den, a když to tu znáte, tak je to v pohodě. Po setmění, obzvlášť po desáté večer, je to ale mrtvé město. A tamhle, v těch ulicích u hranice, tam jsou sklady, kde kartely skladují drogy, které pak pašují do Spojených států. Když vás tam objeví, mohou na vás zaútočit. Tam je to nebezpečné, tam ti nedoporučuju chodit,“ varuje.

Na obou stranách hranice

Spousta lidí tu žije na obou stranách hranice – práce, škola, rodina, nákupy, výlety. Třeba Myra Paredesová má americké i mexické občanství, narodila se a bydlí za řekou v americkém Brownsvillu, a když vyráží za rodinou nebo za prací sem na mexickou stranu, vždy dodržuje jednu zásadu.

„Vždycky se snažím být zpátky před setměním. Mezi roky 2009 a 2014 jsem sem ovšem ani nevkročila. To byla doba, kdy se tu běžně střílelo i v lepších čtvrtích, v osm hodin ráno. Teď je to lepší,“ přibližuje.

Myra Paredesová má americké i mexické občanství | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Český rozhlas

„Problém je ale i to, že sem proudí zbraně z americké strany, kde jsou mnohem dostupnější. Američani to neradi slyší, ale je to tak,“ konstatuje.

Spojené státy miluju, narodila jsem se tam, žiju tam, táta byl veterán z Vietnamu, děda bojoval ve druhé světové. Cítím k té zemi hluboké pouto. Ale Mexiko je domov,“ uzavírá Paredesová.

Společnost je tady podle ní srdečnější, i ti nejchudší ji vždycky přivítají s otevřenou náručí a pohostiností a nikdo se jí tu prý na rozdíl od některých amerických spoluobčanů neptá, ze které země pochází. Samozřejmě také kultura tu na člověka dýchá úplně jinak než na americké straně, ať jde o jídlo, historickou architekturu nebo o fotbal. Na zdejším zápase třetí mexické ligy potkávám tisíce lidí. Fandit přišel třeba Ipolito.

Ipolito na fotbale vedle své rodiny | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Český rozhlas

„Američani žijí zavření ve svých domech, potichu. Tady jsou lidi otevřenější, veselejší, scházejí se a grilují klidně do rána, opravdu se baví. Proto mám život v Matamoros rád, život v Mexiku je lepší. Nechtěl bych žít na druhé straně hranice. Leda tam vydělávat peníze a utrácet je tady,“ usmívá se Ipolito, však se taky na tenhle zápas dostal v přepočtu asi za tři dolary.

Seriál v neděli zakončíme reportáží o tom, jak tvrdý je život i na americké straně hranice.

Jan Kaliba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme