Zemětřesení na jihu Mexika si vyžádalo nejméně 70 obětí. Země drží národní smutek
Počet obětí čtvrtečního mohutného zemětřesení v mexickém státě Oaxaca stoupl na 71. Oznámila to podle agentury Reuters mexická záchranná služba. Dalších nejméně 250 osob utrpělo zranění. Oblast zasáhlo zemětřesení o síle větší než osm stupňů. Podle mexického prezidenta to byly nejsilnější otřesy v zemi za posledních 100 let. Zasáhly i sousední Guatemalu, podle BBC tam úřady hlásí v tuto chvíli jednu oběť.
Podle předchozí bilance bylo obětí 65, z toho 46 ve státě Oaxaca, 15 ve státě Chiapas a čtyři ve státě Tabasco.
Jih Mexika trápí rozsáhlé výpadky proudu, kvůli tomu tam ve státě Tabasco zemřely dvě děti napojené na přístroje. Podle mexického prezidenta Enriquea Peňa Nietoa zůstalo bez elektřiny více než milion a půl lidí. Do postižených oblastí přitom míří tropická bouře Katia. Očekává se, že přinese silné deště.
Otřesy cítili i obyvatelé mexické metropole. Někteří z nich vyběhli v pyžamech do ulic. Zemětřesení vysklilo okna na tamním letišti.
Asi nejhorší škody jsou zatím hlášené z města Juchitán ve státě Oaxaca. Úplně se tam zřítila část radnice, hotel, bar a několik dalších budov. Záchranáři teď sutiny prohledávají, jestli tam nejsou zasypaní lidé. Zemětřesení cítili i v sousední Guatemale.
„Bylo to jako když vám přes střechu přejede v vlak,“ popsal událost jeden z postižených Jesús Mendoza z města Juchitán. „Šli jsme koupit rakev, ale žádné nemají, protože je tolik mrtvých,“ uvedla Alma Rosaová z téhož města.
Nieto v pátek vyhlásil tři dny národního smutku. Za oběti zemětřesení i hurikánu se v pátek pomodlil papež František, který je nyní na návštěvě Kolumbie.
Epicentrum se nacházelo v moři asi 100 kilometrů od tichomořského pobřeží jihomexického státu Chiapas, ohnisko pak v hloubce asi 35 kilometrů. Úřady vydaly varování před tsunami, na mexické pobřeží posléze dorazila vlna vysoká zhruba 0,7 metru.
Zemětřesení, po kterém následovalo další se sílou asi 5,7 stupně, postihlo zemi ve čtvrtek těsně před půlnocí místního času (v pátek před 07.00 SELČ).
„Nikdy jsem nezažil tak velké pohyby země. Nejdříve jsem se smál, ale když zhasla světla, nevěděl jsem, co mám dělat. Málem jsem upadl," citovala agentura Reuters architekta Luise Carlose Bricena, který byl v době katastrofy v hlavním městě.
Tsunami i následné otřesy
Mexický seismologický úřad informoval, že otřesy měly síly 8,4 stupně, což je nejvíce od zahájení měření na začátku 20. století. Podle dostupných zdrojů jde o druhé nejsilnější zemětřesení v historii země po otřesech z roku 1787. Odhaduje se, že tyto otřesy měly sílu 8,6 stupně. Zasáhly státy Guerrero a Oaxaca na jihozápadě Mexika a vyvolaly vlny tsunami.
Podle seismologa Stephena Hickse jde o nejsilnější zemětřesení na světě od roku 2015, kdy silné otřesy zasáhly Chile.
Tichomořské středisko pro varování před tsunami už zaznamenalo vlny metr nad normální úroveň při přílivu ve městě Salina Cruz ve státě Oaxaca, který na západě sousedí s Chiapasem. Varování před tsunami platí také pro Salvador a Guatemalu, tam by ale vlny neměly dosáhnout více než metr.
Mexiko se nachází v tektonicky neklidné oblasti, kde jsou otřesy relativně časté, intenzitu kolem osmi stupňů však dosahují jen výjimečně. V roce 1985 zemi postihlo zemětřesení o síle 8,1 stupně, které si jen v hlavním městě vyžádalo přes 6000 obětí.
