Mezinárodní tým vyšetřovatelů: Raketa, která zasáhla let MH17, patřila ruské armádě

Raketový systém, který byl použit při sestřelení civilního letadla nad Ukrajinou v létě 2014, byl součástí ruských ozbrojených sil. Uvedl to ve čtvrtek mezinárodní tým vyšetřovatelů na tiskové konferenci v nizozemském městě Bunnik. Tým složený z nizozemských, belgických, australských a ukrajinských expertů na konferenci prezentoval předběžné výsledky vyšetřování pádu letadla Boeing 777, v jehož troskách zahynulo 298 lidí.

Amsterdam (Aktualizováno: 13:55 24. 5. 2018) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Členové mezinárodního týmu vyšetřovatelů během konference | Foto: Francois Lenoir | Zdroj: Reuters

Vyšetřovatelé dospěli k závěru, že odpalovací zařízení patřilo 53. brigádě ruské protivzdušné obrany, uvedla agentura Reuters. Rusko ovšem popírá, že by se na zkáze letounu Malaysia Airlines jakkoli podílelo.

Experti vycházeli z analýzy videí, která měli k dispozici. Podle šéfa kriminální služby nizozemské policie Wilberta Paulissena má 53. brigáda stálou základnu v Kursku, který leží na západě Ruska asi 120 kilometrů od ukrajinských hranic.

Ukrajinského pilota, kterého Rusko vinilo ze sestřelení letu MH17, nalezli mrtvého

Číst článek

Odtud byl podle něj vyvezen ruský protivzdušný systém Buk, který se po akci vrátil zpět. „Všechna vozidla v konvoji převážejícím raketu byla součástí ruských ozbrojených sil,“ řekl Paulissen.

Prokurátor Fred Westerbeke na tiskové konferenci prohlásil, že letoun na lince MH17 byl sestřelen raketou systému Buk, odpálenou z prostoru u obce Pervomajskyj jižně od města Snižne. Tento prostor byl tehdy a je i nyní pod kontrolou proruských separatistů.

Jména osob zodpovědných za útok oznámena nebyla. Vyšetřovatelé v této souvislosti vyzvali veřejnost, aby jim poskytla veškeré možné informace o obsluze odpalovacího zařízení. Novinářům nicméně sdělili, že počet „zájmových osob“ se snížil z původního sta na několik desítek.

Poškozená střela vystavená během konference mezinárodního týmu vyšetřovatelů | Foto: Francois Lenoir | Zdroj: Reuters

Tvrzení o odpovědnosti Ruska za zkázu malajsijského letadla zveřejnil mezinárodní tým vyšetřovatelů už předloni v září. Ani tehdy se ale v jejich zprávě žádná jména neobjevila. Raketa nesla označení výrobní série 9M38 a dva fragmenty této série byly na východě Ukrajiny nalezeny.

Buk série 9M38

Informace publikovaná na webu nizozemské generální prokuratury uvádí, že plášť motoru rakety byl označen evidenčním kódem „9 d 1318869032“. Údaj „9 d 131“ je označením motoru rakety série 9M38. Následující číslo 8 je kódem výrobce, což je v tomto případě Dolnoprudenský vědeckovýrobní závod na severu Moskvy. Za ním je uvedeno číslo 86, které znamená rok výroby, tedy 1986. Poslední čtyřčíslí 9032 je označením konkrétního použitého motoru.

Nizozemsko chce soudit podezřelé ze sestřelení letu MH17. Konkrétní jména nezveřejnilo

Číst článek

Zpráva vyšetřovatelů dodává, že oba nalezené úlomky tak prokazatelně jsou součástí rakety Buk série 9M38. Do jaké míry byly fragmenty částí zbraně použité ruskou 53. brigádou, nelze prý zatím s jistotou říct.

Prokurátor Westerbeke řekl, že vyšetřování se dostalo do závěrečné fáze. „Získali jsme mnoho důkazů, ale obvinění ještě není připraveno,“ řekl. Podle dřívější dohody států, které se na vyšetřování podílejí, bude o vině podezřelých osob rozhodovat nizozemský soud. Kdy se tak stane, nebyli Paulissen ani Westerbeke schopni určit.

Na zprávu vyšetřovatelů ve čtvrtek reagovalo „ministerstvo obrany“ povstalecké lidové republiky v Doněcku. Náměstek ministra Eduard Basurin agentuře DAN řekl, že z toho, co z rakety Buk zůstalo, nelze určit její původ. „Žádná ruská výzbroj, ani baterie Buk, na Donbasu tehdy nebyla a není ani teď,“ řekl Basurin a zprávu mezinárodního týmu označil za provokaci.

Nizozemský premiér Mark Rutte ve čtvrtek oznámil, že předčasně ukončí svou nynější návštěvu v Indii, aby se v pátek mohl zúčastnit vládní schůze věnované zprávě mezinárodních vyšetřovatelů.

Základní fakta o katastrofě

  • Malajsijský boeing z letu MH17 se 17. července 2014 zřítil u ukrajinské vesnice Hrabove v Doněcké oblasti na území ovládaném proruskými separatisty na východě Ukrajiny.

  • Na palubě bylo 298 lidí (283 cestujících a 15 členů posádky) z deseti zemí, z toho 193 Nizozemců. Neštěstí nikdo nepřežil. Kromě Nizozemců se na palubě nacházeli rovněž občané Austrálie, Británie, Malajsie, Belgie, Kanady, Indonésie, Německa, Nového Zélandu a Filipín.

  • Letoun na trase Amsterdam - Kuala Lumpur odstartoval z amsterodamského mezinárodního letiště Schiphol ve čtvrtek 17. července v 12.14 SELČ, zřítil se v 15.25 SELČ.

  • Černé skříňky z letounu se nejprve dostaly do rukou vzbouřenců, kteří je asi tři dny po nalezení předali malajsijským vyšetřovatelům. Skříňky byly lehce poškozené, jejich záznamové nosiče ale byly údajně neporušené. Ve stejný den povstalci ustoupili mezinárodnímu tlaku a vypravili z povstaleckých území vlak s těly obětí katastrofy.

  • Při následném vyšetřování Ukrajina a USA tvrdily, že boeing sestřelili separatisté raketou Buk dodanou z Ruska, zatímco Moskva z neštěstí obviňovala ukrajinskou armádu. Podle ukrajinského premiéra Arsenije Jaceňuka bylo sestřelení letadla „operací ruských tajných služeb“.

  • Jelikož dvě třetiny obětí tvořili Nizozemci, vyšetřování vedou nizozemští vyšetřovatelé, kteří v říjnu 2015 podle očekávání oznámili, že letoun sestřelila raketa Buk odpálená z východní Ukrajiny. Aerolinky si podle zprávy měly být vědomy rizika přeletů nad válečnou oblastí.

  • Moskva závěry zpochybnila a už v květnu 2015 zveřejnila zprávu, podle níž byl letoun sestřelen raketou Buk, ale vypálenou z území kontrolovaného ukrajinskou armádou. Do té doby Rusko sestřelení raketou Buk odmítalo a tvrdilo, že letoun mohla zasáhnout raketa vypálená z ukrajinského bojového letounu, který prý v kritické době v oblasti operoval. Důkazy tohoto tvrzení označili západní odborníci za pochybné.

  • V tomto období se objevily i nepotvrzené informace, že v tělech mrtvých pasažérů byly nalezeny úlomky rakety Buk.

  • Ruský výrobce protiletadlových raket Almaz-Antej v červnu 2015 uvedl, že boeing sestřelila starší verze rakety Buk, které již firma dávno nevyrábí, avšak které se stále nalézají v ukrajinské výzbroji.

  • Podle ukrajinské kontrarozvědky SBU mohli stroj sestřelit ukrajinští vojáci, kteří po březnové ruské anexi Krymu přeběhli na ruskou stranu.

  • Britský list The Guardian v říjnu 2015 upozornil, že podle zveřejněné nizozemské zprávy se vyskytly pokusy o zatajení příčiny neštěstí, jejichž součástí byla „zpackaná pitva kapitána letadla, při které byly z těla záměrně odstraněny kovové střepiny z rakety Buk.“

  • V březnu 2016 odmítlo ruské ministerstvo obrany zprávu skupiny investigativních novinářů Bellingcat, podle níž boeing sestřelili ruští vojáci. Hodnověrnost této zprávy zpochybnil v květnu 2016 i Kreml.

  • V září 2016 uvedl mezinárodní tým vyšetřovatelů na tiskové konferenci v Nizozemsku, že boeing byl sestřelen ze země raketovým systémem Buk pocházejícím z Ruska. Nizozemské ministerstvo zahraničí si následně povolalo ruského velvyslance v Haagu, aby mu vytklo kritické poznámky Moskvy vůči závěrům vyšetřování.

  • Letos v lednu někdejší „ministr obrany“ proruských separatistů na východě Ukrajiny Igor Girkin, známý pod krycím jménem Igor Strelkov, prohlásil, že si neláme hlavu verdiktem amerického soudu, který jej měsíc předtím odsoudil k vyplacení stamilionů dolarů jako odškodnění pozůstalým po obětech sestřelení boeingu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme