Norská sociální služba Barnevernet odebrala na jaře 2011 Michalákové syny Denise a Davida a umístila je do pěstounské péče. Měla podezření na zneužívání, zanedbávání a týrání. Později norské úřady zbavily ženu rodičovských práv k oběma synům, otci práva ponechaly. 

„Jak vyplývá i z rozsudku štrasburského soudu, paní EM má možnost se znovu obrátit na norské soudy se žádostí o vrácení dětí do péče, respektive o stanovení styku,“ uvedla v tiskové zprávě Kancelář vládního zmocněnce.

V lednovém verdiktu ESLP uvedl, že norské instituce neporušily právo Michalákové na respektování rodinného života a svá rozhodnutí přesvědčivě odůvodnily. Zbavení rodičovské odpovědnosti bylo podle soudu nezbytné, aby se zamezilo dalšímu mediálnímu šíření citlivých informací o dětech ze strany matky. Právníci Michalákové následně uvedli, že rozhodnutí považují za formalistické. Soud podle nich převzal tvrzení Norska a vyjádření žaloby ignoroval.

Týrání a zneužívání synů Michalákové se nepotvrdilo. Norský soud ale považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů. Hoši vyrůstají odděleně ve dvou rodinách. Matka s následnými odvoláními neuspěla, a obrátila se proto se stížností na soud ve Štrasburku. Ani u ESLP ale úspěšná nebyla.

Od února 2012 bratři žijí každý v jiné pěstounské rodině, na podzim 2015 pak norské úřady zbavily matku rodičovských práv. Kontakt rodičů s oběma dětmi byl už od odebrání velmi omezen, zpočátku Michaláková mohla vídat syny každý týden, později jí norské úřady povolily kontakt čtyřikrát ročně, a to pod dohledem se zákazem mluvit česky.

Od března 2013 se s chlapci mohla vídat dvakrát ročně po dvou hodinách, poději ale kontakty ustaly docela. Před šesti lety pak norské soudy potvrdily rozhodnutí úřadů o ztrátě rodičovských práv Michalákové. Verdikt v lednu 2017 potvrdil i nejvyšší soud v Oslu.

Někteří rodiče, experti a politici norskou sociální službu Barnevernet dlouhodobě kritizují. Podle nich odebírá děti bez dostatečného odůvodnění.