Michelangelův nerealizovaný mramorový sen se v italském lomu stává skutečností

V roce 1517 Michelangelo vylezl na horu Altissimo a našel mramor svých snů. „Kompaktní zrno, homogenní, krystalické, připomínající cukr,“ popsal ve svých zápiscích. O 500 let později se jeho sen stává skutečností. Hora se díky moderní technice proměnila v surrealistickou krajinu podobnou kubistickým malbám. Fotopříběh z Toskánska přináší agentura Reuters.

Altissimo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nalezený mramor Michelangelo považoval za možná ještě cennější než ten z nedaleké Carrary, odkud pocházel materiál na jedny z jeho nejslavnějších soch.

S požehnáním papeže Leva X. Michelangelo navrhl cestu, po níž by mohl dostat velké bloky bílého mramoru z hory dolů, aby ho pak mohl přemístit do Florencie a využít na fasádu kostela San Lorenzo.  

V současnosti se v lomech hlubokých 1589 metrů dějí takové věci, které by ani genius Michelangelo nikdy nepředpovídal. | Foto: Alessandro Bianchi | Zdroj: Reuters

Výměnou za uvedení lomu do provozu zaručily florentské úřady Michelangelovi právo využít tolik mramoru, kolik jen bude chtít po zbytek života. „Je ho zde tolik, že by se dal těžit až do soudného dne,“ napsal svému současníkovi.

Nikdy k tomu ale nedošlo.

Po několika letech práce na přístupové cestě papež Lev zprostil Michelangela jeho závazku a projekt byl ukončen. Kostel v San Lorenzu dodnes fasádu nemá.

V současnosti se v lomech hlubokých 1589 metrů dějí ale takové věci, které by ani génius Michelangelo nemohl předpovídat.

Společnost Henraux vlastní celou horu a zaměstnává okolo 140 lidí, kteří těží mramor z pěti aktivních lomů. | Foto: Alessandro Bianchi | Zdroj: Reuters

Kostky cukru i obrácené schodiště

Moderní technika vytvořila surrealistickou krajinu, podobnou kubistickým malbám, ohromující řadě schodů otočených vzhůru nohama nebo nebesky vypadajícím kostkám cukru.

„Primitivní technologie byla založena na lidské práci a tažných zvířatech,“ popsal pro agenturu Reuters Franco Pierotti, vedoucí těžby.

„Nástroje jako páky, dláta a kladiva se se zavedením spirálových drátů v 19. století vyvinuly a nyní máme diamantové hroty, pilky a těžké zemní stroje," dodal.

Ještě před tím, než začne těžba, se odborníci spustí ze stran hory a špičatými železnými tyčemi odstraní volné kameny, které by mohly spadnout a ublížit pracovníkům v dalších fázích těžby.

Odstraňování volného kamení, které by mohlo spadnout a ublížit pracovníkům v dalších fázích těžby. | Foto: Alessandro Bianchi | Zdroj: Reuters

Mramor v Abú Dhabí i Petrohradu

Během tří staletí, které uběhly od Michelagelovy éry, lomy v Altissimu prošly obdobím úplné prázdnoty i zájmu těžebních společností.

V roce 1821 založil místní zemědělec Marco Borrini spolu s Francouzem Jean Henrauxem společnost, která je aktivní dodnes. Podnik přinesl do ekonomicky deprimovaného regionu nový život a zaměstnal stovky lidí.

V 19. století si mramor z Altissima vyžádali Rusové na výstavbu katedrály svatého Izáka v Petrohradě. Nedávno byl použit také v Abú Dhabí na Velkou mešitu šejka Zayeda, která byla otevřena v roce 2007.

V současnosti společnost Henraux vlastní celou horu a zaměstnává okolo 140 lidí, kteří těží mramor z pěti aktivních lomů.

Ve třech staletích, které uběhly od Michelagelovy éry, lomy v Altissimo prošly obdobím úplné prázdnoty i zájmu těžebních společností. | Foto: Alessandro Bianchi | Zdroj: Reuters

dp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme