Přerozdělování migrantů se vrací na scénu. Šance, že plán italského premiéra projde, je mizivá

Několikrát navrhovaný, několikrát zamítnutý. Takový je zatím osud všech plánů na přerozdělování běženců napříč celou Evropskou unií. Nový plán italské vlády během středeční návštěvy Říma podpořil i francouzský prezident Emmanuel Macron. S ohledem na sílící protiimigrační nálady v Evropě ovšem nemá návrh velkou šanci na úspěch. Nový italský kabinet se však snaží nahnat politické body, které sbírá především Matteo Salvini.

Řím Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zatímco se pozornost Evropy soustředí hlavně na Itálii a její problémy s migrací, například Řecko nebo již zmíněný Kypr v posledních týdnech zažívají skutečně kritickou situaci. Ilustrační foto | Foto: Darrin Zammit Lupi | Zdroj: Reuters

Vztahy mezi Itálií a Francií se v posledních měsících nenesly zrovna v přátelském duchu – na bod mrazu se dostaly začátkem roku, když se lídr koaličního Hnutí pěti hvězd Luigi Di Maio setkal s vůdci francouzského protivládního hnutí žlutých vest, na což Paříž reagovala odvoláním svého velvyslance v Římě.

Středeční jednání italského premiéra Giuseppeho Conteho s šéfem Elysejského paláce je tak vnímáno jako důkaz, že se vzájemné spory podařilo překonat.

Macron je totiž prvním unijním lídrem, který navštívil Itálii od ustavení nové vládní koalice populistického Hnutí pěti hvězd (M5S) a levicové Demokratické strany (PD). Ta vznikla poté, co dosavadní koaliční partner M5S – hlasitý odpůrce migrace a šéf strany Liga Matteo Salvini – odešel z vlády.

Výsledek setkání se však nemusí líbit některým členským zemím Evropské unie, a to především těm, jež se dlouhodobě snaží bránit návrhům na přerozdělování migrantů. 

Nucená migrace přesáhla hranici 70 milionů lidí, polovina z toho jsou děti, uvedla OSN

Číst článek

Důvod? Středeční schůzka oživila myšlenku „sdílené odpovědnosti“, podle níž by se země EU měly o břemeno v podobě přicházejících migrantů spravedlivě dělit. „Evropská unie zatím neukázala dostatečnou míru solidarity se zeměmi, kam (žadatelé o azyl) připlouvají,“ prohlásil Macron.

On sám je přesvědčen, že se země ve spolupráci s Evropskou komisí dokážou na automatickém redistribučním mechanismu shodnout. Odpor vůči přijímání žadatelů o azyl však mnohde přetrvává od propuknutí migrační krize v roce 2015. 

„Byla jen otázka času, než někdo s něčím podobným přijde. A je logické, že to je právě Itálie, která má eminentní zájem na tom, aby změna proběhla. To ale nemění nic na tom, že ostatní státy - včetně visegrádské čtyřky - pravděpodobně budou tvrdě stát na vlastních pozicích, kdy systém povinného přerozdělování striktně odmítají,“ říká pro iROZHLAS.cz Tomáš Jungwirth, odborník na migraci z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Boj o hlasy voličů

Podle Macrona se mají problematikou už v pondělí zabývat ministři vnitra několika evropských zemí, a to během setkání na Maltě, detaily ale neprozradil. Až na jeden. Italský návrh posvěcený Francií totiž počítá s tím, že by země, které se odmítnou na novém systému podílet, měly být „finančně penalizovány“.

Podobné záměry ovšem v minulosti vyvolávaly silnou vlnu nevole, takže nový plán může na některé země působit jako pomyslný červený hadr na býka.

‚Salvini premiérem, Salvini navždy‘. Tisíce lidí se na severu Itálie shromáždily na podporu šéfa Ligy

Číst článek

„Pokud to bude rámováno jako pokuta ve smyslu ‚když žadatele nepřijmete, budete potrestáni‘, nebude to zrovna šťastné. Něco takového politickou vůli pro přijetí návrhu v rámci EU určitě nepodpoří. Pokud to ale budeme vnímat tak, že státy mají na výběr, jestli se budou účastnit přerozdělování, nebo dají peníze do společného fondu, ze kterého se budou platit například azylová centra či integrační snahy, myslím, že je to rozumná logika, která by měla dostát sluchu i v zemích, které přerozdělování odmítají,“ míní Jungwirth.

Domácí body

Pravděpodobnost, že se italský návrh podaří protlačit přes unijní státy, není vysoká. Jak připomíná Jungwirth, debata o změnách migrační a azylové politiky v Evropské unii je poslední dva roky zablokovaná, a to především na reformě takzvaného dublinského nařízení, jež určuje, která země EU je odpovědná za vyřízení azylové žádosti.

K prosazení takového návrhu by se musela najít kvalifikovaná většina, která se za současné konstelace, kdy státy EU zavádějí mnohem přísnější migrační opatření, bude hledat velmi těžko.

Navzdory minimální šanci na úspěch tlačí italská vláda na trvalý mechanismus přerozdělování migrantů se stále větší intenzitou. Podle odborníka na italskou politiku z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Martina Mejstříka se tím Conteho kabinet snaží především získat politické body doma. Podle průzkumů se totiž přízeň voličů přesouvá hlavně k Lize Mattea Salviniho, a to zejména díky jeho ostrým postojům vůči migraci.

„Pro Italy je přerozdělování migrantů v rámci Evropské unie tím nejlepším řešením. Conte tedy chce ukázat, že - přestože Salvini už ve vládě není - budou chtít v tomto tlaku pokračovat,“ vysvětluje Mejstřík s tím, že se postoj Itálie k migraci s novým vedením příliš měnit nebude.

Částice smogu se dokážou dostat i k nenarozenému plodu, varují vědci. Mohou ohrozit vývoj dítěte

Číst článek

Větší šance?

Vedle plánu Italů zavést přerozdělovací mechanismus napříč celou unijní osmadvacítkou je v současné době diskutován ještě jeden návrh, který má jihoevropským zemím pomoct s migrační zátěží.

Jde o dobrovolný systém přerozdělování, který zatím podporují jen Itálie, Malta, Francie a Německo. Účast má být v pondělí nabídnuta i dalším zemím a připojit by se kromě Španělska mohly i Rumunsko nebo Lucembursko.

„Pokud zde vznikne dobrovolná skupina států, které se v rámci posílené spolupráce domluví, jak nakládat s připlouvajícími migranty – nejen do Itálie, ale i dalších států jako je Kypr, kde se situace také poměrně dramaticky mění – byl by to první krok k nalezení konsenzu na celoevropské úrovni. Zatím není důvod, aby se k tomu visegrádské státy stavěly negativně, protože se jich to v tuto chvíli nijak nedotýká,“ říká Jungwirth.

O tom, které unijní státy se Itálii podaří dostat na svou stranu, bude jasnější v pondělí. Rozhovory o migraci pak budou pokračovat 17. a 18. října na summitu prezidentů a premiérů Evropské unie v Lucembursku.

Zatímco se pozornost Evropy soustředí hlavně na Itálii a její problémy s migrací, například Řecko nebo již zmíněný Kypr v posledních týdnech zažívají skutečně kritickou situaci. Jen v srpnu jich z Turecka do Řecka přišlo víc než 9330, což je proti loňskému srpnu skoro dvojnásobek.

Pro srovnání: do Itálie za celý letošní rok zatím připlulo 6342 migrantů. Loni jich za stejné období bylo přes 20 800.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme