Migrace ze severu Afriky sílí, italské ostrovy bijí na poplach. Pozornost se soustředí na Tunisko

Zatímco představitelé ostrova Lampedusa volají po vyhlášení nouzového stavu, Sicílie se zlobí, že je s ní „zacházeno jako s kolonií“. Napětí na italských ostrovech ve Středozemním moři začíná kvůli rostoucímu počtu migrantů sílit a řešení situace hledá i vláda v Římě. Počet lidí připlouvajících k italským břehům totiž už nyní převyšuje čísla zaznamenaná za celý loňský rok, kdy se přes Středomoří do Itálie dostalo celkem 11 470 běženců.

Analýza Řím Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lampedusa, malý italský ostrov uprostřed Středozemního moře, který je od Tuniska vzdálený zhruba 100 kilometrů, v posledních týdnech čelí zvýšenému náporu nově připlouvajících migrantů | Zdroj: Reuters

Téměř tři měsíce byly italské přístavy kvůli pandemii koronaviru zavřené a záchranné operace na čas přerušily i lodě neziskových organizací, které plavidlům v nouzi na moři pomáhají. V posledních týdnech se ale problematika migrace opět stává jedním z hlavních témat k řešení, se kterými se státy na jihu Evropy s příchodem teplejších měsíců každý rok potýkají.

Ničí motory člunů, lodě vytlačuje do tureckých vod. Řecko vůči migrantům ‚zásadně přitvrdilo‘

Číst článek

„Situace je nezvladatelná. Je to stav nouze,“ prohlásil o víkendu pro server Arab News starosta na Lampeduse Salvatore Martello, podle kterého už tamní středisko pro běžence další lidi přijmout nemůže.

Malý italský ostrov uprostřed Středozemního moře, který je od Tuniska vzdálený zhruba 100 kilometrů, v posledních týdnech čelí zvýšenému náporu nově připlouvajících migrantů – jen od středy do neděle tam dorazila víc než tisícovka lidí. Migrační středisko na Lampeduse má přitom kapacitu jen 95 míst. Nově příchozí jsou proto pravidelně převáženi do sicilského přístavu Porto Empedocle.

Napětí roste i na Sicílii. Také tamní centrum pro migranty je v současnosti přeplněné, sicilské úřady proto volají vládu v Římě o pomoc. V pondělí navíc agentura ANSA informovala o útěku asi stovky běženců z Porto Empedocle, kde měli kvůli obavám ze šíření koronaviru po příjezdu podstoupit 14denní karanténu. Italské ministerstvo vnitra proto na Sicílii povolalo armádu.

Situaci na italských ostrovech dokreslují data, která shromažďuje Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Podle nich do Itálie přes Středozemní moře dorazilo v období od ledna do 28. července přesně 12 010 migrantů, což je více než za celý loňský rok, kdy do Itálie připlulo přesně 11 471 lidí.

Přestože se na první pohled může rozdíl jevit jako poměrně enormní, podle odborníka na migraci Dalimila Petriláka je čísla potřeba vnímat i v kontextu předešlých let, kdy během léta do Itálie připlouvaly více než dvě desítky tisíc lidí za měsíc.

„Nárůst není v zásadě nijak výrazný. Pokud za celý loňský rok připlulo jedenáct a půl tisíce lidí a teď jsme na 12 tisících, do konce roku se možná dostaneme na 20 tisíc. To v procentech sice vypadá děsivě, ale v absolutních číslech se to pohybuje v rámci statistické chyby – pokud vezmeme v potaz to, že za rok 2016 to bylo zhruba 200 tisíc lidí,“ podotýká pro iROZHLAS.cz.

Z dat UNHCR zároveň vyplývá, že zatímco v červnu se do Itálie přes moře dostalo asi 1800 lidí, za červenec to je už přes 5000.

Problémy v Libyi

Migrace do Evropy je i kvůli epidemii výrazně menší, koronavirus uprchlíky tolik netrápí, říká odborník

Číst článek

Co je příčinou zvýšeného počtu žadatelů o azyl, kteří k italským břehům v posledních týdnech připlouvají, podle Petriláka není zcela jasné. Obecně ale nárůst může souviset s eskalující situací v Libyi a probíhajícími změnami v libyjské občanské válce, kdy o osudu migrantů často rozhodují tamní polovojenské jednotky, dodává.

„Generál Chalífa Haftar kontroloval Tripolis, pak ho zase ztratil a stáhl se. Podle mě to proto bude souviset s vyvíjející se situací v Libyi. Pro kontext je dobré doplnit, že v letech 2017–18, kdy se navazovala spolupráce mezi Evropskou unií, Itálií a Libyí, Itálie společně s unií dotovala polovojenské jednotky, které mají uprchlické tábory pod kontrolou, a platila jim za to, aby nepouštěly tyto lidi na člunech směřujících do Itálie. To je samo o sobě hrozně kontroverzní věc,“ vysvětluje odborník.

Proti tomuto postupu se v minulosti ostře ohradila řada humanitárních a lidskoprávních organizací, které upozorňují na týrání, svévolné zdražování a vydírání lidí v libyjských uprchlických táborech, kde například podle Amnesty International zadržení migranti zažívají „nepředstavitelné utrpení“.

„My jako Evropská unie nejenom že podporujeme oficiální libyjskou vládu, které posíláme peníze na trénink pobřežní stráže a podobné věci, ale podporujeme i milice a pochybné generály, kteří mají pod kontrolou uprchlické tábory,“ varuje Petrilák.

Loď Ocean Viking, která zachraňuje běžence | Foto: Antonio Parrinello | Zdroj: Reuters

Změna italského přístupu

Problémů spojených s rostoucím počtem lidí připlouvajících k italským břehům se snaží chopit bývalý ministr vnitra Matteo Salvini z pravicové strany Liga, který po nástupu do funkce v roce 2018 vsadil na přísnou protiimigrační politiku, uzavírání italských přístavů pro záchranné lodě a tvrdý boj s pracovníky humanitárních organizací. „Tohle není migrace, ale chaos,“ prohlásil minulý týden po návštěvě Lampedusy.

‚Sardinky‘ se šikují proti Salvinimu. Hnutí je zatím v zárodku, v Itálii jde ale o vzácnost, říká expert

Číst článek

Salvini, který řídil ministerstvo vnitra do loňského září, kdy se tehdejší italská koalice rozpadla, čelí kvůli svému postupu potížím dodneška. V souvislosti s některými jeho rozhodnutími nevpustit záchranné lodě do italských přístavů Salviniho vyšetřuje prokuratura kvůli nezákonnému držení osob.

Mimo jiné šlo o případ lodi španělské neziskové organizace Proactiva Open Arms se 164 zachráněnými migranty na palubě, která podle nařízení tehdejšího ministra vnitra nesměla zakotvit u ostrova Lampedusa. Plavidlo pak čekalo na moři tři týdny, než vylodění pasažérů vymohla italská prokuratura.

Po loňském sestavení nové italské vlády, bez účasti pravicové Ligy, Salviniho v ministerském křesle nahradila nadstranická odbornice na migraci Luciana Lamorgeseová, která začala k migrační problematice razit mírnější postoj než její předchůdce.

„Řekl bych, že spíš než v rovině praktické se přístup vlády změnil z hlediska ideového, a hlavně rétorického. Současná vláda se k tomu staví pragmaticky, nemluví o migrantech nějakou xenofobní rétorikou, což prostředí výrazně ovlivňuje. Neděje se ani to co v minulosti, kdy byl Salvini jako ministr vnitra kvůli některým svým nařízením hnán k soudu,“ říká pro iROZHLAS.cz expert na Itálii Martin Mejstřík.

Zachrání Španělsko letní sezonu? Nařízení Londýna je studená sprcha, nikdo neví, co bude, říká Češka

Číst článek

Podle něj tak možná zafungoval psychologický efekt, který mohl migrační trend do jisté míry ovlivnit, na nárůstu počtu migrantů směřujících do Itálie se ale změna přístupu nové vlády zásadnějším způsobem nepodepisuje. Podobně to vidí i Petrilák.

„Je pravda, že italská politika se trochu posouvá, zejména pokud jde o humanitární lodě, které mohou zakotvit v přístavech a nechat lidi vylodit. Na druhou stranu ale řada studií z posledních zhruba pěti let, které sledovaly faktory mající vliv na to, proč lidé přicházejí, ukázaly, že tento faktor zdaleka nehraje tak velkou roli, jak si možná myslíme. Tito lidé jsou často v zoufalé situaci, překonali Saharu, obrovské množství kilometrů a to, jestli je Itálie přijme, pro ně nehraje až tak velkou roli, protože se prostě potřebují někam dostat,“ vysvětluje expert na migraci.

Petrilák dodává, že mezi takzvané „pull faktory“, kvůli kterým migranti opouštějí domovskou zemi, jsou nejčastěji faktory bezpečnostní a humanitární. „Větší vliv bych proto přisuzoval občanské válce v Libyi,“ míní odborník.

Nynější italská vláda je k migrantům sice vstřícnější, nicméně i letos italská pobřežní stráž zadržela několik humanitárních lodí v italských přístavech a nedovolila jim vyplout se zdůvodněním, že mají „technické či sanitární nedostatky“, které podle ní ohrožují posádku i naloděné migranty. Naposledy minulou středu takto zadržela v sicilském přístavu Porto Empedocle plavidlo Ocean Viking.

Nevládní organizace SOS Méditerranée, která loď provozuje, krok italských úřadů odsoudila s tím, že jde o „pokračující obtěžování“ s cílem zabránit neziskovým organizacím v záchraně migrantů na moři.

Tunisané jako nejpočetnější skupina

Spíš než na Libyi se ale pozornost italské vlády v současnosti soustředí na sousední Tunisko, odkud běženci připlouvají zejména na ostrov Lampedusa. Jak ukazují data UNHCR, mezi lidmi připlouvajícími k italským břehům v současnosti tvoří největší procento (21,7 %) právě Tunisané. Ti podle Mejstříka opouštějí rodnou zemi hlavně z ekonomických důvodů.  

„V případě Tuniska to jsou určitě v první řadě ekonomické důvody. Podobná vlna přišla i po arabském jaru, kdy padl tuniský režim. Tehdy byli Tunisané první, kteří se tímto způsobem začali dostávat do Itálie, a hlavní motiv byl právě ten ekonomický. Na řešení se Itálie tehdy dohodla s Tuniskem velmi rychle a tento příliv ustal, myslím si proto, že to i aktuálně může být něco podobného,“ odhaduje odborník.

Expertka: Břemeno migrace nemůže ležet jen na Itálii a Řecku, výhrůžky ale řešení napříč EU nepřinesou

Číst článek

Jak pro server Arab News popsal Mustafa Abdelkebír z tuniské Observatoře pro lidská práva, důvodem narůstající migrace Tunisanů směrem do Evropy je kromě celkové ekonomické situace také zvyšující se nezaměstnanost, frustrace lidí z nenaplněných slibů tamní vlády a v posledních měsících i ekonomické dopady pandemie.

Kvůli zvýšenému počtu migrantů na jihu Itálie také v pondělí odletěla do Tuniska italská ministryně vnitra. Po jednání s tuniským prezidentem Kaísem Saídem Lamorgeseová uvedla, že Tunisko slíbilo zintenzivnit kontroly na námořních hranicích a boj proti pašerákům migrantů. Je ale otázkou, nakolik se sliby tuniské strany naplní.

„Záleží, co jim tam nabídnou. Tyto státy samozřejmě nemají důvod s Itálií spolupracovat, pokud to pro ně nebude výhodné. V případě Tuniska to může být spolupráce v oblasti průmyslu a dalších odvětvích. Na oplátku pak oni posílí zabezpečení svého pobřeží. V případě Tuniska je spolupráce možná, mnohem problematičtější je samozřejmě Libye, která zůstává státem rozpadlým občanskou válkou. Za této situace je velice problematické vůbec najít partnera pro dialog,“ míní Mejstřík.

Tunisané ale nejsou zdaleka jediní, kteří se s cílem dostat se do Evropy vydávají na nebezpečnou cestu po moři. Po Tunisanech tvoří druhou nejčastější skupinu směřující do Itálie občané Bangladéše, Pobřeží Slonoviny, Alžírska, Súdánu a dalších zemí.

Celoevropské řešení

Jak už začátkem roku popsal článek serveru The New Humanitarian, Tunisko se stává „migračním centrem“, které je sice dlouhodobě přehlížené, v posledních letech ale přibývá lidí, kteří se odsud snaží dostat do Evropy namísto rozvrácené Libye.

Běžence zbili tyčemi, pomazali je majonézou, popisuje Amnesty International násilí chorvatských policistů

Číst článek

To je také případ nezletilého Mohameda ze Súdánu, který pobývá v jednom z tuniských středisek pro žadatele o azyl. „Není tu žádná práce. Teď čekám na vyřízení (azylových) dokumentů, ale jestli je nedostanu, zvolím cestu po moři,“ popsal Súdánec pro New Humanitarian.

Podle Petriláka tak jednání italské vlády s představiteli Tuniska představuje pouze dílčí řešení problému. Shodnout se totiž musí celá Evropa.

„Protože je Itálie členem Evropské unie a schengenského prostoru, má sama o sobě velmi omezené možnosti, jak situaci řešit. V podstatě všichni odborníci se shodují na tom, že je potřeba celoevropské řešení migrace, azylového systému a všech těchto věcí, které s tím souvisí. Jednotlivé země nemají moc šancí, jak s tím něco udělat – jasně, mohou uzavřít bilaterální dohodu s Tuniskem, ale Tunisko není hlavní zdroj migrace. Je zapotřebí celoevropské řešení, na kterém se ale i kvůli visegrádské čtyřce nejsme schopni dohodnout,“ míní odborník.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme