Kanárské ostrovy jako brána běženců do Evropy. Počty migrantů rostou, destinace čelí krizi
Dramatizující se situaci na Kanárských ostrovech naznačuje i pouhý pohled na statistiky. Od začátku roku připlulo ke břehům oblíbené turistické destinace zhruba 17 tisíc migrantů, z toho osm tisíc jen za poslední měsíc. To je desetkrát víc než za stejné období v loňském roce. Ostrovy se tak dostávají pod tlak tamních obyvatel, ale i humanitárních organizací, které kritizují tristní podmínky běženců v provizorních táborech.
Podle dat španělského ministerstva vnitra, na které odkazuje deník El País, od začátku roku ke španělským břehům připlulo více než 32 tisíc lidí. Více než polovina z nich dorazila na Kanárské ostrovy, které od afrického pobřeží dělí zhruba 95 kilometrů.
Unijní rozpočet může nutit k podpoře imigrace, uvedl Orbán. Maďarsko návrh vetovalo
Číst článek
Situace se mezitím začíná stávat nezvladatelnou.
„Kanárské ostrovy jsou sud prachu. Je to sopka před vybuchnutím,“ prohlásila tento týden poslankyně z Kanárských ostrovů Ana Oramasová, když ve španělském parlamentu kritizovala vládu za to, že problém masové migrace neřeší.
Podle ní se na těchto španělských ostrovech v Atlantiku odehrává „humanitární drama“ a tamní regionální vláda volá o pomoc už několik měsíců, odezva ale nepřichází. Během projevu v parlamentu proto vyzvala k demisi jak ministra vnitra Fernanda Grandeho-Marlasku, tak ministra sociálních věcí a pro migraci Josého Luise Escrivá.
Nedůstojné podmínky
Do centra pozornosti se dostává především improvizovaný tábor Červeného kříže v přístavu Arguineguín na jihu ostrova Gran Canaria. Jeho kapacita byla původně plánovaná pro 400 lidí, v současnosti tam ale zůstává na 2000 migrantů a stále připlouvají desítky až stovky dalších migrantů denně.
Podmínky jsou natolik zoufalé, že tento týden dokonce vyhnaly do ulic stovky obyvatel ostrova Gran Canaria. „Bojujeme tady za důstojnější přijetí pro lidi, kteří připlouvají na náš ostrov, aby tu našli lepší život,“ vysvětlila jedna z demonstrantek, proč přišla migrantům vyjádřit podporu.
1000 stránek změní azylovou politiku Evropské unie. ‚Premiér Babiš si je prostudovat nestihl,‘ říká zpravodaj
Číst článek
Lidé nemají kde spát, úřady se často potýkají i s nedostatkem jídla pro nově příchozí, nemají pro ně práci. Na tristní podmínky v jednom z provizorních uprchlických táborů na ostrově Gran Canaria upozorňuje v reportáži německé televize Deutsche Welle také jeden z humanitárních pracovníků, kteří na místě pomáhají.
„Všichni spí na zemi. Někteří ve stanech, jiní pod otevřeným nebem,“ popisuje pracovník britské organizace Refugee Council podmínky v táboře, který se každý den plní dalšími a dalšími lidmi.
Také mezinárodní organizace Human Rights Watch označuje podmínky v provizorních přijímacích střediscích za ponižující. „To, co jsem před pár dny viděla, byla řada přeplněných stanů, kde jsou lidé drženi po celý den, spí na zemi a 30 až 40 lidí sdílí jednu toaletu,“ uvedla Judith Sunderlandová z HRW.
„I navzdory nejlepším úmyslům těch, kteří tam pracují, tyto podmínky nerespektují důstojnost nebo základní práva lidí,“ dodala v prohlášení, které organizace vydala minulý týden.
Úřady nabízejí tisícům migrantů dočasné útočiště v tamních hotelech, i to se ale ukazuje jako neudržitelné. Federace podniků v oblasti pohostinství a cestovního ruchu vyzývá k jinému řešení tak, aby ubytovací zařízení mohla být znovu využívána turisty.
Sen o lepším životě
Kanárské ostrovy nečelí tlaku běženců poprvé – migrační trasa ze západní Afriky na Kanárské ostrovy byla velmi vytížená už v polovině minulého desetiletí. Vrchol přišel v roce 2006, kdy na španělské souostroví dorazilo přes 30 tisíc utečenců.
Moria byla bohem opuštěné místo. Všichni věděli, že tahle bomba jednou vybuchne, říká polská novinářka
Číst článek
Následně Španělsko podepsalo s hlavními zeměmi původu bilaterální dohody, které měly za pomoci investic do tamní infrastruktury a zlepšení příležitostí pro obyvatele zabránit tomu, aby se lidé na nebezpečnou cestu přes Atlantik vydávali. Od té doby jejich počty klesaly až do roku 2018, kdy se počet příchozích začal znovu zvyšovat.
Zatímco v roce 2019 na souostroví připlulo 1500 lidí, od začátku letošního roku to je už téměř 17 tisíc. Většina migrantů na ostrovy připlouvá ze Senegalu, který je vzdálený více než 1600 kilometrů, ale také Mauretánie, Maroka nebo Gambie.
Na situaci se do velké míry podepisuje pandemie covidu-19, kvůli které se životní podmínky lidí v jejich domovských zemích dál zhoršuje, dalšími důvody jsou také sucho a násilí. Sen o lepším životě v Evropě se tak stává hlavní motivací, proč se na nebezpečnou cestu na vratkých lodích vydávají.
