Nový návrh na reformu migrace v Evropské unie: Státy jako Česko by mohly pomáhat s deportacemi

Evropská komise se pokusí o revoluci v azylové a migrační politice Evropské unie. Navrhne ve středu pakt, kterým chce odblokovat dosavadní pokusy o reformu. Vyhovovat by mohl všem, doufá komise. Do pomoci se ale podle ní musí zapojit všichni.

Od stálého zpravodaje Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Běženci z vyhořelého kempu Moria nedaleko nového dočasného kempu na řeckém ostrově Lesbos | Foto: Yara Nardi | Zdroj: Reuters

„Nikdo nebude spokojený,“ přiznala upřímně bruselským novinářům eurokomisařka pro vnitro Ylva Johanssonová v době, kdy přípravu návrhu nového migračního a azylového paktu dokončovala.

Podle ní však právě to dává naději, že by návrh nakonec mohl vést ke kompromisu. Země EU by se tak po letech dohadů poprvé na reformě azylové a migrační politiky shodly.

Hledání kompromisu by podle komise mohla na rozdíl od roku 2015 pomoci stabilizovaná situace na lépe chráněných vnějších hranicích EU, fungovat začala také Evropská pobřežní a pohraniční stráž.

Moria byla bohem opuštěné místo. Všichni věděli, že tahle bomba jednou vybuchne, říká polská novinářka

Číst článek

Jak změna přístupu funguje v praxi, ukázal začátek letošního roku. Turecko tehdy začalo svážet uprchlíky a migranty k řeckým hranicím.

Řecko ale tisícům migrantů přechod přes hraniční čáru nedovolilo, několikrát kvůli tomu nasadilo také slzný plyn. Von der Leyenová tehdy označila Řecko za „štít Evropy.“

„Migrace je problém, který v příštích letech nezmizí, zůstává s námi a reformu migrační politiky Evropa potřebuje. Je lepší dělat ji teď, když nejsme pod tlakem a můžeme se na ní dohodnout v klidu,“ popsal mimo záznam zdroj blízký jednáním.

Dosavadní tzv. dublinský systém nefunguje. Azylové a návratové procedury v něm nadměrně zatěžují státy, které mají tu smůlu, že leží na vnějších hranicích unie. Ty si pak stěžují, že jim ostatní země nepomáhají.

„Čas od poslední migrační krize jsme nevyužili moudře. Není možné, aby mezi zeměmi Evropské unie zůstávali černí pasažéři, kteří přenechávají zátěž kontroly vnějších hranic na zemích, které se kvůli geografii ocitly tam, kde jsou, aniž by současně přijaly jakýkoliv díl zodpovědnosti,“ prohlásil začátkem roku řecký premiér Kyriakos Mitsotakis.

V době migrační krize dublinský systém zkolaboval a s ním i schengenský prostor, když země na vnějších hranicích neudržely uprchlíky a migranty na svém území a ostatní unijní státy ve snaze získat nad situací kontrolu začaly obnovovat vnitřní hranice.

Povinná solidarita

Johanssonová předeslala, že základním principem nového migračního paktu bude povinná solidarita. To znamená, že se do řešení bude muset zapojit všechny země EU. Každý stát však už nebude nutně muset žadatele o azyl přijímat na své území.

Německo se chystá přijmout 1500 migrantů z řeckých ostrovů. Dohodli se na tom Merkelová a Seehofer

Číst článek

Potvrzují to zdroje Radiožurnálu blízké jednáním. Podle nich chystaný návrh počítá s tím, že si státy budou samy vybírat, jak pomohou. Zvolit si mohou, zda provedou relokace uprchlíků nebo zda se naopak zapojí do organizování návratů těch, kteří na azyl nárok zjevně nemají.

Využít by k tomu mohly své vazby na státy v evropském sousedství, se kterými by o deportacích vyjednávaly a pomáhaly je financovat nebo je fakticky přímo zajišťovat, jak upřesňují diplomaté mimo záznam. Představa je podle nich taková, že by například Španělsko mohlo organizovat návraty do Maroka, se kterým sousedí španělské exklávy. Podobně by se například Maďarsko mohlo zaměřit na Srbsko a Francie na Alžírsko.

Komise chce státy přijímající uprchlíky žádající o azyl finančně motivovat. Za každého by podle agentury Reuters úřady dostaly jako kompenzaci jednorázovou platbu ve výši 10 tisíc eur.

Návrh nevzbudí nadšení

Návrh však podle zdrojů Radiožurnálu bude obsahovat mechanismus jakési záchranné brzy pro mimořádné události. Pokud by za okolností, jako je válka se stovkami tisíc uprchlíků, všechna opatření pro řádné přemístění nebo návrat selhala, pak by Evropská komise mohla jako poslední záchranu relokace u části nepřemístěných žadatelů nařídit.

Týkalo by se to však pouze uprchlíků s právem na mezinárodní ochranu, nikoli ekonomických migrantů, upřesňují zdroje.

Detaily Evropská komise představí kolem poledne. Zahájí tím tak podle očekávání zdlouhavá vyjednání s europoslanci a ministry vnitra zemí EU o přesné podobě nových pravidel. Už teď však země visegrádské čtyřky podle diplomatických zdrojů hledí na chystaný návrh s nedůvěrou.

Česká vláda dlouhodobě zdůrazňuje, že žádný mechanismus založený na povinných kvótách nepodpoří. Systém dočasných uprchlických kvót skončil podle dohody v roce 2017. Na trvalé reformě azylového systému se unijní státy i přes několik pokusů nikdy nedohodly.

Viktor Daněk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme