Migrační politika musí být spravedlivá a rozhodná, řekl rakouský kandidát na eurokomisaře
Rakouský kandidát na eurokomisaře Magnus Brunner slíbil europoslancům, že začne okamžitě pracovat na nové směrnici, která by měla urychlit a ulehčit návrat migrantů, kteří nezískali nějaký druh povolení pro pobyt v Evropské unii. Brunner to prohlásil během úterního slyšení před europoslanci z výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE).
Brunner má být eurokomisařem pro vnitřní záležitosti a migraci. Českého kandidáta Jozefa Síkelu, který má mít na starosti mezinárodní partnerství, čeká takzvané grilování ve středu 6. listopadu od 14.30. Pokud všichni kandidáti při slyšení uspějí, mohla by nová Evropská komise po schválení europarlamentem začít fungovat už 1. prosince.
Otázky na majetek i korupční kauzy. Europoslanci druhým dnem ‚grilují‘ budoucí evropské komisaře
Číst článek
Rakouský kandidát slíbil, že v případě potvrzení ve funkci zahájí okamžitě „rozsáhlé konzultace“, aby předložil směrnici o návratech „co nejrychleji“. Návratovou politiku označil v souvislosti s migračním paktem za „nedokončenou záležitost“. Návrh normy by chtěl předložit do července 2025.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na říjnovém summitu EU oznámila záměr připravit novou směrnici, která by měla urychlit návraty nelegálních migrantů do zemí jejich původu. Nyní se takto daří vracet zhruba jen 20 procent neúspěšných žadatelů o azyl.
Nedávno schválený migrační pakt má vést k lepšímu zvládání migrace, k efektivnějším kontrolám a k rychlejšímu vracení neúspěšných žadatelů o azyl. Zavádí mimo jiné princip, že unijním zemím přetíženým migračním tlakem solidárně pomohou ostatní státy buď tím, že část migrantů převezmou, nebo poskytnutím finanční či materiální podpory.
Návratová směrnice
Právě Česká republika je jednou z unijních zemí, které velmi aktivně usilují o revizi takzvané návratové směrnice. Dosavadní návratová směrnice pochází z roku 2008, pokus o její revizi ale v roce 2018 selhal.
Brunner před europoslanci uvedl, že se chce řídit třemi hlavními principy. Zaprvé se zaměří na připravenost a předvídatelnost, zadruhé bude hledat řešení, která jsou komplexní a vyvážená a zatřetí se bude snažit o intenzivní mezinárodní spolupráci.
Většina otázek europoslanců během takzvaného grilování se v úterý točila kolem tématu kontrol hranic, deportací migrantů, uplatňování paktu o azylu a migraci a spolupráce s třetími zeměmi. „Migrační politika musí být spravedlivá a rozhodná,“ zopakoval rakouský kandidát na eurokomisaře několikrát.
„Základním rysem Schengenu je zaručit otevřený prostor bez hraničních kontrol,“ uvedl Brunner v reakci na hraniční kontroly, které v uplynulých týdnech zavedlo například Německo. „Podmínkou ale samozřejmě je, že máme bezpečné vnější hranice,“ dodal.
Dalším diskutovaným tématem bylo možné zřízení návratových center v mimounijních státech, což čelí kritice od některých europoslanců. Rakouský kandidát na komisaře v souvislosti s tímto tématem podle listu Politico „potěšil italskou premiérku Giorgiu Meloniovou“, když neodmítl nový italský systém, který část žadatelů o azyl zachráněných na moři umožňuje umístit do středisek v Albánii. „Musíme být otevřeni i novým věcem,“ uvedl Brunner.
Další ‚grilování‘
Europoslanci v úterý „grilovali“ celkem šest kandidátů na nové členy Evropské komise. Kromě rakouského zástupce i Jessiku Roswallovou ze Švédska, Chorvatku Dubravku Šuicaovou, kandidáta Dánska Dana Jörgensena, zástupce Irska Michaela McGratha a bulharskou kandidátku Ekaterinu Zacharievovou. Po skončení každého slyšení výbor či výbory hodnotí, jak kandidáti uspěli, veřejně to ale nesdělují.
Jednotlivá slyšení se konají vždy dvě najednou až do čtvrtečního odpoledne. V pátek 8. listopadu a v pondělí 11. listopadu žádná nebudou a v úterý 12. listopadu se budou na závěr konat slyšení šesti výkonných místopředsedů.
Ráno jsou na programu Ital Raffaelle Fitto a Estonka Kaja Kallasová, odpoledne Rumunka Roxana Minzatuová a Francouz Stéphane Sejourné, večer pak Finka Henna Virkkunenová a Španělka Teresa Riberaová.
Unie nabídne USA spolupráci bez ohledu na výsledek voleb, řekl kandidát na eurokomisaře Šefčovič
Číst článek
Na základě doporučení výborů provede závěrečné hodnocení takzvaná Konference předsedů, která se skládá z šéfky EP Roberty Metsolaové a předsedů jednotlivých politických frakcí. Konference předsedů EP by měla prohlásit všechna slyšení za uzavřená, očekává se, že se tak stane 21. listopadu.
Následně bude Evropský parlament hlasovat o sboru komisařů jako celku, nejspíš na plenárním zasedání, které se koná od pondělí 25. listopadu. Pokud všichni kandidáti při slyšení uspějí, mohla by nová EK po schválení europarlamentem začít fungovat už 1. prosince.
