Tlak na rozvojové země sílí. Politická nestabilita a ceny energií mohou spustit novou migrační vlnu

Ve chvíli, kdy Rusko vyhrožuje anexí dalšího území na Ukrajině, kdy hrozí nedostatek plynu a v celé Evropě stoupá inflace i počet nakažených covidem, je skoro nevhodné připomínat představitelům Evropské unie a Velké Británie, že jim skoro pod nosem roste další krize. Píše o ní magazín Observer britského deníku Guardian.

Svět ve dvaceti minutách Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Migranti zachránění libyjskou pobřežní stráží v metropoli Tripolisu

Migranti zachránění libyjskou pobřežní stráží v metropoli Tripolisu | Zdroj: Reuters

Jako by nebylo už tak dost náročné bojovat s ruskou agresí, čelí Evropa rychle sílícímu náporu žadatelů o azyl, kteří nemají doklady. Vzhledem k sociopolitickým otřesům, které následovaly po přívalu milionu uprchlíků, zejména Syřanů, v roce 2015, by se dalo čekat, že Brusel i Londýn budou připraveny lépe. Ale očividně nejsou, upozorňuje Observer listu The Guardian.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si sobotní Svět ve 20 minutách

Podle údajů evropské pohraniční stráže Frontex překročil v první polovině letošního roku počet migrantů 114 000, což je o 84 procent víc než v témže období vloni. Mnoho dalších proniklo na Západ nepozorovaně.

Množství pokusů vstoupit do Evropy přes západní Balkán vzrostlo skoro o 200 procent. Británie očekává, že Lamanšský průliv se letos pokusí překonat na 60 000 osob, což je oproti loňsku dvojnásobek.

Tato čísla navíc nezahrnují miliony Ukrajinců, kteří v Evropě od února žádají o azyl. Většina neukrajinských uprchlíků a ekonomických migrantů přichází ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku, Turecka, Běloruska, Bangladéše, Egypta a subsaharské Afriky.

Klima i politika

Novou migrační vlnu vyvolalo podle Observeru hned několik faktorů. Podepsal se na ní fakt, že Západ odešel z Afghánistánu, nestabilitu ale přiživuje i pokračující konflikt v Sýrii, hrozba dalších tureckých vojenských útoků na kurdské oblasti, nejrůznější blízkovýchodní a africké problémy i dědictví války v Iráku.

Tálibán potřebuje, aby státy uznaly legitimitu jeho vlády. Dát ženám větší práva se ale zatím nechystá

Číst článek

Situaci ovlivňují i kumulativní dopady klimatických změn. Novým faktorem je ohrožení dodávek potravin kvůli ruské blokádě ukrajinských přístavů, k tomu se přidává inflace a nestabilita. Pro ruského prezidenta Vladimira Putina je migrace důležitou válečnou zbraní stejně jako energie a potraviny.

Tlak na rozvojové země, které jsou závislé na dovozu potravin, by mohla zmírnit křehká rusko-ukrajinská dohoda z Istanbulu, na jejímž základě mají vzniknout bezpečné námořní trasy. I kdyby ji Rusko dodrželo, bude nějakou dobu trvat, než se obchod obnoví. Dokud bude konflikt pokračovat, vývoz nedosáhne předválečné úrovně.

Ukrajinští představitelé nevěří, že Moskva dohodu dodrží, skeptické jsou i Spojené státy. Ale ať už se blokáda přístavů uvolní, nebo ne, neřízená migrace do Evropy bude podle předpovědí sílit i příští rok.

OSN odhaduje, že počet lidí bez domova už celosvětově překročil 100 milionů. Jestli bude válka na Ukrajině pokračovat, padne i tento rekord a Evropu čekají další velké migrační vlny.

Pořád se spoléhá na fyzické překážky a detence

Zdá se však, že Evropská unie ani Británie na to nejsou připraveny. Poslední verze evropského migračního paktu má problémy, je omezená, nejasně formulovaná a není jednomyslná.

Sociolog Prokop: Musíme zastropovat množství dětí cizinců ve třídách. Hrozí segregace

Číst článek

Rakousko, Maďarsko, Polsko a další země nadále odmítají více pomáhat státům v první linii. Nechtějí finančně přispívat Řecku, Itálii, Maltě, Kypru a Španělsku a přebírat od nich žadatele o azyl. Využívají toho, že stávající mechanismus umožňuje vyhýbat se povinnostem.

Nevytvořil totiž legální migrační trasy a dál se spoléhá na ostrahu hranic, detenční centra a fyzické překážky. Nová migrační vlna tak podle Observeru povede k přetížené přijímacích a azylových systémů i přeplněným přistěhovaleckým táborům.

Kritikové také poukazují na zvýhodňování ukrajinských uprchlíků oproti ostatním. Pod palbou se ocitla i britská ministryně vnitra Priti Patelová, jejíž postup k přicházejícím migrantům označila nezávislá inspekce za neefektivní a nepřijatelný.

Londýn zrušil první deportační let do Rwandy, na poslední chvíli zasáhl Evropský soud pro lidská práva

Číst článek

Její podivnou politiku posílat nechtěné migranty do Rwandy rozcupoval parlamentní výbor, podle kterého neexistují důkazy, že by toto opatření přistěhovalce od vstupu do Británie odrazovalo.

Se sílící migrací roste i riziko jejích politických dopadů. Například v Itálii se očekává, že tohoto tématu využijí krajně pravicoví politici v předčasných zářijových volbách. Brusel i Londýn se brzy budou muset soustředit na to, aby zabránily opakování humanitární krize z roku 2015.

Od roku 2014 se na moři ztratilo více než 24 tisíc lidí a v Lamanšském průlivu se jich v listopadu utopilo v jediný den 27. Současná politika nefunguje a počet mrtvých stoupá, varuje britský Observer.

Gita Zbavitelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme