‚Zemřel Milan Kundera‘. Internetem se šířil hoax o smrti českého autora, publikoval ho i polský deník

Na sociálních sítích se ve čtvrtek objevila zpráva o smrti jednadevadesátiletého českého spisovatele Milana Kundery. Jako první o ní informoval twitterový účet pod jménem politologa a bývalého českého velvyslance ve Francii Petra Druláka. Ačkoli sám Drulák později potvrdil, že jde o falešný účet, a informace se ukázala jako nepravdivá, například polský deník Gazeta Wyborcza zprávu na svých stránkách zveřejnil.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Milan Kundera na 5. sjezdu českých spisovatelů v Praze, 1967

Zprávy o úmrtí spisovatele Milana Kundery byly nepravdivé | Foto: Gisèle Freund | Zdroj: IMEC/Fonds MCC, Galerie hlavního města Prahy

„URGENTNÍ. Z Paříže jsem dostal zprávu o smrti Milana Kundery. Nemám slov,“ objevilo se na twitterovém účtu pod jménem exvelvyslance v Paříži Petra Druláka. Zatímco první příspěvek byl v angličtině, později se na účtu objevilo upozornění na úmrtí českého spisovatele i v jeho rodném jazyce.

Falešný twitterový účet informoval o smrti spisovatele Milana Kundery | Zdroj: Twitter

Ačkoliv má tento účet přes 2300 sledujících, příspěvku se kromě několika soustrastných odpovědí první hodinu příliš pozornosti nedostalo. I to však stačilo k tomu, aby si ho všimli editoři v Polsku a zprávu po sociálních sítích šířili dál. Jedním z nich byl například Marcin Zaborowski z redakce čtvrtletníku Res Publica Nowa, kterého sleduje přes 6000 lidí. Zprávu o Kunderově smrti tak brzy převzal i server druhého nejprodávanějšího deníku v Polsku Gazeta Wyborcza, který jej následně vydal – avšak bez uvedení konkrétního zdroje a potvrzení informace.

Deník Gazeta Wyborcza informoval o smrti Milana Kundery, později hoax stáhl | Zdroj: reprofoto Gazeta Wyborcza

Hoax z Itálie

Poté, co si zpráva získala pozornost i mezi uživateli twitteru a novináři v Česku, spustilo se pátrání po zdroji informace i snaha ji potvrdit či vyvrátit. Největší pochybnosti panovaly o pravosti účtu politologa Petra Druláka. Ten sám později skrze zástupce šéfredaktora zpravodajství České televize Františka Lutonského potvrdil, že se skutečně o jeho účet nejedná.

Informaci si ještě před 14.00 ověřovalo i české velvyslanectví v Paříži, s nímž byl server iROZHLAS.cz v kontaktu. Okolo 14.15 jeho zástupkyně potvrdila, že zpráva o smrti autora je nepravdivá. Informovala o tom přímo jeho rodina. 

Informaci o Kunderově úmrtí později dementoval na twitteru jak Zaborowski, tak i deník Gazeta Wyborcza, který původní zprávu nahradil příspěvkem o šíření této „fake news“.

Původcem hoaxu je italský novinář Tomasso Debenedetti, který falešný účet pod jménem politologa Petra Druláka založil. Nejde však o první případ, kdy Ital vypustil do světa nepravdivou informaci. Jak psal před šesti lety server Bussiness Insider France, v roce 2010 odhalil New Yorker, že Debendetti vydával předešlých deset let falešné rozhovory s osobnostmi jako dalajlama nebo Michail Gorbačov. Později Debenedetti skrze jiné falešné účty oznámil také úmrtí syrského prezidenta Bašára Asada.

Debenedetti o sobě říká, že se chce stát „mistrem lži“ a svým jednáním na internetu poukazuje na fakt, že média často hoaxům podléhají, aniž by si informace prvně ověřila.

3000 překladů

Brněnský rodák Kundera patří k nejpřekládanějším spisovatelům na světě. Jeho dílo čítá přes 3000 překladů do různých světových jazyků, ačkoliv nevystupuje na veřejnosti ani nepořádá autogramiády.

V češtině Kunderovo dílo vydává nakladatelství Atlantis, dosud vydalo 16 svazků. Čechům jsou tak k dispozici třeba romány Kniha smíchu a zapomnění, Žert, Nesmrtelnost či Nesnesitelná lehkost bytí. Kundera v posledních desetiletích píše ve francouzštině.

Tomáš Zrůst Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme