Miliony aut dusí Peking, úřady konečně přistoupily k omezení

V čínské metropoli dnes jezdí více než pět milionů aut, a úřady se proto rozhodly počet nových vozů výrazně omezit. Od ledna tak zájemci o nové auto musí losovat o státní poznávací značku, kterých se měsíčně vydává jen asi 18 tisíc, zájem je ovšem více než dvacetinásobný. Pekingské úřady zvolený postup obhajují s tím, že vloni vyjelo do ulic metropole 800 tisíc nových aut a letos jich tak přibude pouhá čtvrtina z tohoto počtu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dopravní zácpy jsou v Pekingu běžným jevem | Foto: Robert Mikoláš

Je dopoledne a já stojím na druhém silničním okruhu v Pekingu. Tisíce aut, stejně jako každý den, dusí okolí výfukovými zplodinami a hlavně, dlouhá kolona se prakticky nehýbe. Výsledek státní politiky podpory automobilismu i špatného řešení městské hromadné dopravy, především té kolejové, je jasně vidět. A samozřejmě i cítit

Přehrát

00:00 / 00:00

Východoasijský zpravodaj ČRo Robert Mikoláš natáčel v ulicích Pekingu reportáž Zblízka

Scházím dolů na jednu z křižovatek a snažím se přejít přes přechod – podotýkám, že na zelenou. Se zlou jsem se ale potázal. Přijíždějící auta mne odmítají pustit a zuřivě mačkají tlačítka svých klaksonů.

„Dopravní situace je velmi špatná,“ prohodí okolojdoucí mladík z Pekingu, který se stejně jako já snaží dostat na druhou stranu. Na rozdíl ode mne už ale má dostatečnou praxi, proto dokáže mezi troubícími auty prokličkovat.

Zkusím ho napodobit, ale rychle se blížící autobus mi nedává šanci. Jeho řidič mi jasně ukazuje, abych se klidil z cesty. Když ukážu na zeleného panáčka na semaforu pro chodce, zřejmě nechápe. Ale nedodržování předpisů je problém, který evidentně trápí spíše cizince než místní.

Peking dusí smog | Foto: Robert Mikoláš

To nová pravidla o přidělování espézetek vždy jednou za měsíc a navíc losováním, to je jiná. „Tato politika je zcela nezbytná, protože výrazně sníží počet nových aut v Pekingu. Já sám ho ale nechci, vždyť se tu nedá jezdit, nemluvě o stavu ovzduší,“ svěřuje se třicetiletý Tchao.

Jeho názor je ovšem v menšině a souhlasí s ním hlavně řidiči z povolání. „To záleží. Když bude zácpa, pojedeme dlouho, minimálně půl hodiny. Je to horší a horší a pro nás to znamená i menší výdělek,“ stěžuje si taxikář, který mne veze k jednomu z úřadů pro kontrolu espézetek.

Pomohlo by další metro a střídání SPZ

Když se ho během našeho poposkakování vpřed zeptám, co by kritické situaci na pekingských silnicích pomohlo, odpoví: „Řešením by bylo přemístit všechny firmy, kanceláře a úřady z centra. Tím by se zároveň snížilo zneužívání služebních vozů. Víte, dnes je v Pekingu v provozu na milion aut patřících centrální i místní vládě nebo státním podnikům, což je asi pětina z celkového počtu a to je neúnosné. Přitom autobusů MHD je asi 27 tisíc.“

Vsadil by prý také na rychlejší rozvoj metra, které má už sice čtrnáct linek, ale většina byla postavena až v posledních deseti letech a jejich délka by se dle odborníků měla více než zdvojnásobit. Navrhoval by též opatření, kdy by jeden den vyjížděli řidiči s espézetkami začínajícími sudým a druhý den zase lichým číslem, tedy podobně jako v době konání letních olympijských her před třemi lety.

Kolony aut jsou prostě nekonečné, bez ohledu na to, že Peking má šest městských okruhů a hlavní komunikační tahy protínající metropoli v centru i na okraji jsou čtyř- i víceproudé. Například v Polsku podle nedávno zveřejněné studie působí dopravní zácpy ekonomické ztráty ve výši 26,4 miliardy korun, což je částka, kterou varšavská vláda vydává na vědu.

Dopravní ruch v Pekingu neutichá ani po půlnoci | Foto: Robert Mikoláš

Po zhruba čtyřiceti minutách přijíždíme k jedné z poboček pekingského dopravního inspektorátu, kde se vine nekonečná fronta, tentokrát stojících lidí.

„Z pohledu zvyšování kvality života je vlastnictví auta celkem užitečné. Samozřejmě na druhé straně je otázka životního prostředí, kdy by lepší bylo jezdit MHD. Politika losování o espézetky se mi ale nelíbí, jen koupě osobního vozu je těžší a těžší, všude jsou samá omezení,“ vysvětluje mi asi třicetiletá žena, která v ruce drží vyplněný dotazník.

Její šance na úspěch jsou ale asi čtyřprocentní. Jen minulý měsíc totiž úřad evidoval na 400 tisíc žádostí, z nich však uspělo pouze 17600. I proto jí prý současně podávají všichni dospělí členové její rodiny, na někoho z nich se přeci musí štěstí usmát.

Ostatně podobně to dělají mnozí obyvatelé Pekingu, jen musí mít na paměti, že po získání SPZ mají povinnost zakoupit si nový vůz nejdéle do šesti měsíců. V opačném případě jim propadne.

Losování mimochodem probíhá kvůli transparentnosti v přímém přenosu, a to i na internetu.

Robert Mikoláš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme