Milovali ho i nenáviděli, Berlusconi po 17 letech opustil italskou politiku
Když Silvio Berlusconi odcházel v sobotu postranním vchodem z prezidentského paláce, kde právě předal prezidentovi Napolitanovi svou demisi, provázel ho pískot a hanlivé skandování. Odchod Berlusconiho z funkce vítají mnozí komentátoři evropských médií. 75letý Berlusconi sám sebe ale označuje za nejlepšího premiéra novodobé italské historie.
Z článků v novinách a na internetu by to mohlo vypadat, že nejen Itálie, ale i velká část Evropy slaví, že Berlusconi je pryč. Podle filosofa a sociologa Václava Bělohradského, který působí na univerzitě v italském Terstu, je Berlusconiho odchod špatnou zprávou pro italskou demokracii:
Hosty večerních Ozvěn dne byli a o působení Silva Berlusconiho v italské politice mluvili filosof Václav Bělohradský a spolupracovník ČRo v Itálii Josef Kašpar
„Když vláda padne ne politicky, ale protože je paralyzována různými boji a skandály, je to vždycky špatná zpráva pro demokracii. Není horší vláda než vláda národní jednotky nebo národní fronty anebo vláda techniků. To je největší lež v politice. Žádná technická vláda neexistuje.“
„Je to vláda, jejíž politiku reprezentuje Mario Monti, představitel neoliberálního paradigmatu, jistě reprezentant finanční racionality, která nás dovedla do krize, v níž dneska jsme. Není žádný důvod k radování se.“
17 let v politice
Berlusconi sliboval nízké daně a uvolnění podnikatelského prostředí, Italové ho buď milovali, nebo nenáviděli. I přes mnoho skandálů mu nelze odepřít, že se dokázal udržet u moci v Itálii déle než kterýkoli jiný poválečný politik.
„On byl předmětem velké nenávisti. To, že ale z popletené demokracie mnoha stran udělal bipolární demokracii, to je něco, co už zůstane v politických dějinách země,“ říká Bělohradský.
„On zasáhl pozitivním způsobem do způsobu, jakým se vyjadřují italští politikové. V dnešní italské politice je nutné hovořit jasně o konkrétních problémech. Vzhledem ke kultuře, které je v Itálie, je to velice pozitivní věc,“ mluví o kladech Berlusconiho působení v italské politice spolupracovník ČRo v Itálii Josef Kašpar.
„On je majitel televizních stanic, to je nepřekonatelný problém, který on nikdy nevyřešil. Zadruhé jeho boj proti soudní moci, pokusy ovlivnit nebo omezit autonomii soudů. Současně dodejme, že se velmi chybně choval k tisku a hovořil o novinářích způsobem naprosto nepřijatelným,“ dokládá tragické problémy, které Berlusconi vnesl do italské politiky, Bělohradský.
Berlusconiho odkaz v hospodářské oblasti? Různá média jednoduše shrnují - obrovský veřejný dluh a stagnující ekonomika.
„Obrovská finanční krize, která vede k jeho pádu – tu on nezpůsobil. Berlusconi, paralyzován spory se soudné mocí, byl naprosto neschopen vynutit nějaké změny,“ tvrdí ale Bělohradský.
„Byl to člověk sympatický. Italové prakticky ani dnes nemají alternativu,“ shrnuje a vysvětluje, proč byl Berlusconi nejdéle sloužícím předsedou italské vlády od 2. světové války, Josef Kašpar.
