Německo by se bez ruského plynu obešlo. Nebylo by to ale snadné, řekl německý ministr hospodářství
Německo by se dokázalo obejít bez dodávek ruského zemního plynu. Nebylo by to však snadné. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí Deutschlandfunk ve středu to řekl ministr hospodářství Robert Habeck.
Největší evropská ekonomika je nyní závislá na dodávkách ruského plynárenského gigantu Gazprom, připomíná agentura Bloomberg. Poptávka po plynu patrně poroste, protože Berlín postupně ukončuje výrobu elektřiny v jaderných a uhelných elektrárnách. Norsko, které je druhým dodavatelem suroviny, již těží plyn na plný výkon a Německo nemá terminál potřebný k dovážení zkapalněného zemního plynu (LNG).
Gazprom si neobjednal kapacitu plynovodu Jamal na další měsíce. Více než měsíc je v něm obrácený tok
Číst článek
„Německo se uzavřením jaderných a uhelných elektráren střelilo do nohy,“ konstatoval Tim Partridge, který ve společnosti DB Group Europe vede oddělení obchodování s energiemi. Země se podle něj stává zranitelnou, když produkce obnovitelných zdrojů klesá a zemního plynu je nedostatek, což tlačí na růst cen, jako tomu bylo v loňském roce.
„Existuje možnost, že Německo získá dostatek plynu a dostatek zdrojů mimo dovoz ruského plynu,“ řekl ve středu v rozhlase Habeck. Německo by podle něj mohlo uspokojit své energetické potřeby a výpadek v dodávkách „kompenzovat“ jinými zdroji a dodavateli energie.
Předchozí krize
Německý kancléř Olaf Scholz v úterý kvůli eskalaci napětí na Ukrajině fakticky zmrazil schvalování kontroverzního ruského plynovodu Nord Stream 2 do Německa. Habeck varoval před „přílišnými spekulacemi“ a uvedl, že energetické vazby s Ruskem přežily i předchozí krize. Uvedl také, že zastavení procesu certifikace plynovodu Nord Stream 2 neznamená, že je projekt nadobro zrušen.
Německo postupně odstavuje zbývající jaderné reaktory a uhelné elektrárny. Země se v roce 2011 po neštěstí v japonské jaderné elektrárně Fukušima rozhodla opustit jadernou energetiku. Zvýšení spotřeby plynu by mohlo pomoci tuto mezeru zaplnit. To je však v rozporu se snahou omezit závislost na Rusku a na fosilních palivech obecně. Plány na zahájení dovozu zkapalněného zemního plynu narážejí na četné překážky.
Dovoz LNG „nikdy nebude stačit k tomu, aby plně nahradil ruský plyn“, řekl ekonom Hans van Cleef z banky ABN Ambro. „Možná ho trochu nahradí, ovšem při delším a větším využíváním uhelných elektráren, ale to je samozřejmě v rozporu s klimatickými cíli,“ dodal.
