Ministři zahraničí států NATO projednají boj proti pašeráctví lidí ve Středomoří
Severoatlantická aliance možná ve Středozemním moři zasáhne proti pašerákům lidí. Radit se o tom budou ministři zahraničí NATO na schůzce v turecké Antalyi. Uprchlickou vlnu řeší také Evropská unie. Její členské země uvažují o vojenské akci proti pašování lidí ze severu Afriky do Evropy od mimořádného summitu na konci dubna, kdy se ve vodách Středozemního moře utopilo několik stovek běženců.
Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier potvrdil, že do boje proti pašerákům zoufalých lidí zasáhnou ozbrojené síly. Ochota k použití námořnictva k tomu mezi státy EU a NATO je. Steinmeier ale upozornil, že to bude dlouhá a nebezpečná mise.
Šéfové diplomacií států NATO budou mluvit i o hrozbě Islámského státu, která je také jednou z příčin útěků obyvatel ze zemí Blízkého východu a subsaharské Afriky.
O schůzce ministrů zahraničí členských zemí NATO v turecké Antalyi mluvili zvláštní zpravodaj ČRo Pavel Novák a komentátor ČRo Libor Dvořák
Otázku zřejmě nastolí hlavně Turecko, které by chtělo ukázat, že je spolehlivým spojencem v tažení proti islámskému extremismu. Právě proto se možná schůzka koná v Antalyi, přestože většinou se ministři scházejí v Bruselu.
Turecko ovšem sdílí hranice se zeměmi, kde se boje odehrávají. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek ještě před jednáním upozornil na nebezpečí, že by se na Blízkém východě mohla utvořit uskupení zemí sympatizujících s Islámským státem na jedné straně a odpůrců islámského radikalismu na straně druhé, což by prý mohlo způsobit ještě větší problémy.
„Snažíme se, aby se aliance nestaly něčím, co se nakonec stane pramenem eskalace toho konfliktu. Může se nám stát, že v regionu vzniknou dvě skupiny zemí stojících proti sobě. A naše strategie je založena na tom, že se snažíme nebýt na jedné straně konfliktu, že se snažíme hledat postup skoro se všemi zúčastněnými s výjimkou těch, se kterými se jednat nedá a kteří se evidentně vyloučili z normální společnosti, protože páchají skutky, které jsou ohavné,“ vysvětlil ministr.
Podle Zaorálka je důležité nerozlišovat mezi šíity a sunnity a hledat společný postup. „Těžko si můžeme dovolit učinit to, co by se učinilo někdy v hlubokém středověku, že postavíme vlastní armádu a vnikneme sem a budeme se snažit tady ovládat území a sjednávat pořádek. To je cesta, která dnes už neexistuje. My nejsme ti, kteří můžeme nastolit pořádek v Iráku,“ dodal.
Podpora pro Ukrajinu
Ministři už jednali také o situaci na východě Ukrajiny a o vztazích s Ruskem. Vycházeli z toho, co jim řekl americký šéf diplomacie John Kerry po své schůzce s ruským ministrem Sergejem Lavrovem a prezidentem Vladimirem Putinem v Soči.
Kerry prý nabyl dojmu, že je Rusko ochotné dodržovat podmínky příměří dohodnutého loni v Minsku, proto Spojené státy radí uvěřit Moskvě, dále jednat a uvažovat o zrušení sankcí. Ty se totiž podle Kerryho dají přitvrdit vždy.
Některé členské státy NATO ovšem vyjádřily pochyby, jestli se postoj Ruska skutečně tak moc změnil. Ukrajině se každopádně na jednání dostalo podpory politické, finanční i poradní.
Generální tajemník Jens Stoltenberg také zopakoval, že NATO neuznává ruskou anexi Krymu, odsuzuje zapojení Ruska do bojů na východě Ukrajiny a považuje územní celistvost Ukrajiny za nezpochybnitelnou.
NATO v Afghánistánu zůstane
Kvůli dění na Ukrajině ustoupila poněkud do pozadí otázka Afghánistánu, kde se Severoatlantická aliance dlouhodobě angažuje.
Místo masivní bezpečnostní operace ISAF tam od začátku roku působí podpůrná mise Resolute Support. Zahrnuje na 13 tisíc vojáků i civilistů, kteří by měli v zemi zůstat do roku 2016.
Ministři ovšem rozhodli, že ani pak NATO Afghánistán neopustí. Další operace bude vedená civilisty, i když její součástí budou také ozbrojené složky. Zahraniční experti sice trénovali afghánské policisty a vojáky, ti se ale stále neobjedou bez zahraniční pomoci, a to především té finanční.
