V Minsku se znovu protestuje. Ve městě hlídkují těžkooděnci, obyvatelé hlásí vypínání internetu
V běloruském Minsku třetí noc pokračují protesty proti režimu staronového prezidenta Alexandra Lukašenka. „Policisté zasahují s novou silou. Zatýkání začalo. Jsou slyšet také výbuchy, podobné ohlušujícím granátům, ale k potyčkám dosud nedošlo,“ hlásí opoziční server Belorusskij partizan s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Soupravy metra podle něj nezastavují na sedmi zastávkách ve čtvrtích, které se staly hlavním dějištěm střetů policie s demonstranty. U každého východu z metra hlídkují těžkooděnci.
Bělorusové podle serveru také hlásí vypínání mobilní sítě v hlavním městě. V přístupu k vládním budovám a Lukašenkově rezidenci brání policejní kordony.
Cichanouská bezpochyby vyhrála. Lukašenko si bude muset lidi kupovat, míní běloruský exulant Jandjuk
Číst článek
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý vyzval běloruské úřady, aby co nejdříve propustily na svobodu ruské novináře, které policie zadržela během rozhánění masových protestů po prezidentských volbách. Šéf německé diplomacie Heiko Maas na společné tiskové konferenci s Lavrovem vyzval Minsk k osvobození všech zadržených.
Lavrov podle listu Vedomosti upozornil, že ruské ministerstvo zahraničí sleduje situaci nejen novinářů z ruských médií, ale zajímá se i o osud Maxima Solopova ze serveru Meduza, sídlícího v Lotyšsku. „Zpravodaj Meduzy je pro nás především ruský občan. A jako občan Ruska je samozřejmě pod naší ochranou,“ řekl Lavrov. Vedomosti dodaly, že už v neděli se objevily informace, že Solopov byl zmlácen a zatčen, ale od té doby o něm už žádné další informace nejsou.
‚Dokonalá mašinérie‘
Rozhlasová stanice Svoboda na svém webu uvedla, že v Minsku se od neděle pohřešoval i reportér opoziční televize Belsat (vysílající z Polska), který byl spoluautorem reportáže o „ženách blízkých Lukašenkovi“. V úterý se našel v policejní cele. Neznámý ale zůstává osud Solopova z Meduzy, jakož i šéfredaktora listu Naša niva Jegora Martinoviče či zpravodaje ruského serveru Znak.com Nikity Teliženka.
Sám Belsat upřesnil, že běloruská policie zadržela šest spolupracovníků této stanice, kterou financuje polské ministerstvo zahraničí.
‚Policie jezdí v černých dodávkách a sbírá lidi. A už jdou po mně,‘ hlásil reportér živě z Běloruska
Číst článek
„Dva dny protestů ukázaly, že Lukašenko vytvořil efektivní, prakticky dokonalou mašinérii potlačování protivládních protestů,“ usoudil ruský list Kommersant. Příklad běloruských úřadů podle něj „může být nakažlivý“ v postsovětském prostoru, protože ještě letos se budou konat prezidentské volby v Moldavsku a parlamentní volby v Gruzii a Kyrgyzstánu – a všude chce opozice svrhnout stávající režim.
Kommersant rovněž upozornil, že běloruské úřady popírají, že by vypínaly internet. „Z ciziny nám vypínají internet, aby vyvolali nespokojenost obyvatel. Jestli internet funguje špatně, není to naše iniciativa, je to z ciziny,“ tvrdil Lukašenko. Deník ironicky dodal, že podivným řízením osudu je vypnutý nezávislý server Tut.by, zatímco poruchy nijak nepostihly státní agenturu Belta či prezidentův web, na kterém se objevily gratulace od ruského vůdce Vladimira Putina.
Tut.by na sociálních sítích informuje, že lékaře minských nemocnic šokovala těžká zranění demonstrantů, s jakými se ještě nesetkali. Ministerstvo zdravotnictví připustilo, že během dvou nocí protestů bylo zraněno na 200 lidí a v některých případech byly nutné operace.
Evropská unie v prohlášení vydaném ve jménu 27 členských států uvedla, že volby v Bělorusku „nebyly ani svobodné, ani spravedlivé“, a pohrozila sankcemi. „Důkladně přezkoumáme vztahy mezi EU a Běloruskem,“ píše se v dokumentu, který podle agentury AFP zmiňuje možné zavedení sankcí proti představitelům režimu zodpovědným za použití násilí proti demonstrantům, nespravedlivé zatýkání a falšování výsledků voleb.
„Bělorusové mají právo mít takovou svobodu a demokracii, jako máme my. Je to jedna z mála zemí v Evropě, která to nemá, a je to škoda,“ řekl v úterý novinářům český premiér Andrej Babiš.
