Mírová jednání mezi kolumbijskou vládou a FARC pokračují, trvat mohou i roky

V Oslu třetím dnem pokračují mírové rozhovory zástupců kolumbijské vlády a ultralevicových povstalců z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC). Obě strany uvádějí, že země potřebuje změnu. Tou by měl být pevný a trvalý mír. Během téměř půl století krvavých bojů zemřelo v Kolumbii asi 129 tisíc lidí, zejména civilistů.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Fotografie jedné ze zmizelých nebo zavražděných obětí dlouholetého ozbrojeného konfliktu mezi vládou a povstalci FARC v Kolumbii na vzpomínkové akci na Bolívarově náměstí v Bogotě

Fotografie jedné ze zmizelých nebo zavražděných obětí dlouholetého ozbrojeného konfliktu mezi vládou a povstalci FARC v Kolumbii na vzpomínkové akci na Bolívarově náměstí v Bogotě | Zdroj: Reuters

Současná mírová jednání jsou druhým krokem ze tří. Prvním byly předběžné rozhovory, které začaly v únoru, a posledním má být dohoda o zastavení ozbrojeného boje.

„Na základě předchozích zkušeností, kdy takových pokusů o mírovou dohodu bylo několik, bychom měli být spíše skeptiky. Poslední dohoda ztroskotala v roce 2002,“ upozornil ve Světě o desáté na Rádiu Česko zahraničněpolitický komentátor Radiožurnálu Milan Slezák.

Kritici levicových partyzánů říkají, že povstalci mezidobí využili pouze k tomu, aby se posílili a přeorganizovali a na území, jehož správu jim povolil tehdejší prezident, si nechali dopravit zbraně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Světa o desáté na Rádiu Česko byl zahraničněpolitický analytik Radiožurnálu Milan Slezák

Partyzáni jsou ale ve srovnání s předchozími lety, kdy snahy o mírovou dohodu porušovali a zneužívali pro posílení svých řad, v nevýhodě – je jich méně a mají jiné problémy, které je tlačí k dohodě s vládou.

Ta navíc odmítla zastavit boje a přistoupit na příměří, které povstalci požadovali, právě vzhledem k negativním zkušenostem s jednáními z dřívějších let.

Rozhovory se mohou táhnout i roky. Vyřešit je třeba mnoho důležitých a kontroverzních otázek. Jednou z nich je i ta, kvůli které začali partyzáni vůbec bojovat a proč chtěli z Kolumbie vytvořit marxistický stát - nerovnovážnost rozdělení bohatství v zemi.

Jedním z bodů, na kterých se chtějí obě strany dohodnout, je i zemědělská reforma. To dává podle Slezáka naději, že by jednání po měsících nebo i letech mohla k mírové dohodě nakonec dospět.

Vyjednávání o míru v Kolumbii se z Norska přesune do kubánské metropole Havany. Tam by obě skupiny měly 24. a 25. října zasednout ke kulatému stolu a rozhodnout o dalším postupu.

Milan Slezák, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme