Mírové jednotky OSN přešly v Kongu do útoku. Ostřelovaly pozice povstalců

Povstání na východě Konga vyvolává napětí mezi touto středoafrickou zemí a sousední Rwandou, kterou konžské úřady podezírají z podpory rebelů. Povstalci ze skupiny M23 vedení členy rwandského etnika Tutsiů se v posledních dnech přiblížili na několik desítek kilometrů správnímu středisku neklidné provincie Severní Kivu. Mírové jednotky OSN v africkém Kongu přešly do útoku. Vrtulníky OSN ostřelovali údajné pozice povstalců.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mírové jednotky OSN v Kongu

Mírové jednotky OSN v Kongu | Zdroj: Reuters

Podle svědků tři vrtulníky OSN a dva konžské armády zaútočili na pomezí Konga, Rwandy a Ugandy. Což je oblast, kde dlouhodobě působí povstalci ze skupiny M23.

Zprávy zatím hovoří o jednom zmrzačeném vesničanovi. Nicméně milice se pro tuto chvíli stáhly z dobytých měst. I když vyhrožují, že se vrátí.

Mírové jednotky OSN útočí kvůli etnickému násilí, které zase jednou v Kongu nabírá na obrátkách. Současná vlna začala někdy v dubnu. Od té doby vyhnala z domovů odhadem 100 tisíc lidí. Navíc minulý týden povstalci zaútočili dokonce na základnu OSN. Jednoho vojáka zabili a zbytek donutili k ústupu.

Modré přilby mají mandát chránit civilní obyvatelstvo a sebe. Zřejmě jim došla trpělivost jen nečinně čekat až začnou lidé umírat.

Konžský rebel ve zničené školní třídě | Foto: Reuters

Mírové mise OSN nemají celkově příliš dobrou pověst, co se týče akceschopnosti. Asi největším škraloupem OSN v moderní historii je masakr ve Srebrenici. Nizozemské jednotky tam předaly bezpečnou enklávu Srbům a došlo k masakru více než osmi tisíc lidí, kteří se spoléhali na mezinárodní ochranu. Teď jsme si připomněli 17. výročí této tragédie.

Nicméně ani v Kongu není reputace valná. Mise se účastní přes 20 tisíc lidí. Z toho asi 19 tisíc vojáků. A přitom nejsou schopni ochránit civilní obyvatelstvo. Na druhé straně téměř okamžitě se po úderu ozvaly hlasy, které tvrdí, že OSN takto jen přispěje k rozpoutání války v regionu.

Konflikt se vleče několik let

V roce 1994 došlo ke genocidě Tutsiů ve Rwandě. Za 100 dní zemřelo asi 800 tisíc lidí. Hututští bojovníci pak prchli přes hranici do Konga. I toto byla pomsta za dřívější příkoří. Od té doby se tam nedaří nastolit mír. Bojuje se spíš v Kongu, ale rebely podle mezinárodních pozorovatelů podporuje rwandská vláda, i když ta vše popírá. Ve složitosti a vleklosti si tento konflikt nezadá například s blízkovýchodním mírovým procesem.

Zúčastněné státy se navzájem obviňují z podpory různých povstaleckých skupin. Zároveň osočení odmítají. A to jednání neusnadňuje. Na okraj summitu Africké unie se ale ministři zahraničí dohodli na vytvoření regionální armády, která by konflikt měla řešit.

Konžští povstalci | Foto: Reuters

Zatím ale zdaleka není jasné, co to bude za vojáky a jaký budou mít vlastně mandát. Ministři také vyjádřili nespokojenost s aktivitou mírových jednotek OSN. I to mohlo být důvodem pro útok.

Konflikt je prezentován primárně jako etnický. Je to ale spíše pouhá zástěrka. K etnickému praporu se semkne více bojovníků, ale primárně jde spíš o ekonomické a politické zájmy, i když se o tom tolik nepíše.

Například Rwandě velmi vyhovuje nestabilita na konžské straně hranice. Protože se alespoň nevrací Hututské milice, které by mohly destabilizovat křehkou rovnováhu v zemi. A přímo v Kongu pak jde o peníze. Východní Kongo má velké přírodní bohatství. A jednotlivé skupiny se perou o kontrolu nad nerostnými zdroji.

Ondřej Bouda, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme