Mladí Rakušané se chtějí učit turecky. Důvodem bývá láska i obchod

Umět aspoň základy turečtiny, to je nový trend mezi mladými Rakušany. Dlouhá desetiletí to přitom bylo naopak, ‚gastarbajtři‘ z Turecka se snažili ovládnout němčinu, aby je Rakušané považovali za dobré sousedy. Teď se jazykové kurzy naopak plní rakouskými studenty, kteří chtějí zkrotit krkolomný turecký jazyk. Motivace je různá, láska, byznys i zvědavost.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Schönbrunn, vyhlídka na Vídeň | Foto: Anna Maňourová

V přízemí jazykové školy je turecká kavárna. Nahoře ve třídách se turečtina učí a tady dole se neformálně procvičuje. Studentka Selma začala s turečtinou teprve před pár měsíci.

„Chtěla jsem se učit nějaký cizí jazyk, posunout se někam dál, a turečtina mě napadla proto, že ve Vídni je prostě spousta lidí, kteří turecky mluví. Je tu spousta míst, kde je turečtina slyšet, třeba když jdete nakoupit a prohodíte pár vět s tureckým prodavačem, potěší ho, že znáte jeho řeč,“ vysvětluje svou motivaci.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zahraniční zpravodaj Vojtěch Berger zjišťoval, proč mladé Rakušany láká učit se turecky

Selma si na těžké turečtině může zlomit jazyk, přiznává ale, že oproti jiným studentům, kteří turečtinu v životě neslyšeli, má trochu výhodu. V Rakousku žije už roky, pochází ale z Bosny.

„V mém rodném jazyce je spousta tureckých slovíček, některá se používají, některá ne, ale když je slyším tady při hodinách turečtiny, tak jim prostě rozumím,“ pochvaluje si.

„Mohu potvrdit, že za posledních pět let se počet žáků v kurzech turečtiny zdvojnásobil, teď jich ročně máme kolem šesti set, a pořád přibývají,“ říká Nicola Kramlová z jazykové školy v Ottakringu.

„Je tu spousta turecko-rakouských párů, chtějí vychovávat svoje děti dvojjazyčně, takže se učí i jazyk toho druhého. A pak je tu pracovní motivace, chodí k nám třeba učitelky z mateřských školek, které mají ve třídách i turecké děti, a chtějí se k nim dostat blíž právě skrze turečtinu,“ popisuje Kramlová.

To, že se Rakušané učí turecky, považuje za úplně normální i šéf Turecké kulturní obce ve Vídni Birol Kilic. Turci už podle něj i v Rakousku dávno překročili zažité stereotypy, že jejich jediné místo je ve stáncích s kebabem na ulici.

kavárna | Foto: Břetislav Tureček

„Je tu spousta významných tureckých podnikatelů, jsou tu turečtí spisovatelé, lidé s tureckými kořeny, kteří ovládají bravurně němčinu. Jazyk je klíčem k úspěchu. Jsou tři životně důležité věci: voda, vzduch, potrava a hned na 4. místě je umět se domluvit,“ tvrdí Kilic.

Bořit jazykové bariéry nemusí být jenom mezilidsky pěkné, ale také velmi obchodně zajímavé. Vědí to některé rakouské banky, které už několik let sázejí na takzvaný etno-banking. Pobočky ve čtvrtích, kde je vysoký podíl přistěhovalců, mají speciálně vyškolené a jazykově vybavené pracovníky, kteří pomohou třeba Chorvatům anebo Turkům vybavit úřední žádost v jejich rodné řeči.

Znalost jazyka pomůže na úřadech

Třeba v Ottakringu ve Vídni se takhle úspěšně rozvíjí trh se svatebními úvěry, které si berou turecké rodiny, aby zaplatily velkolepou svatební oslavu, říká Nicola Kramlová.

„Myslím, že je učit se turecky je dobrý signál většinové společnosti k přistěhovalcům. Dvojjazyčnost je teď in. A Rakušany to pořádně ohromuje, když vidí, jak tady vyrůstají malé děti, které umí několika jazyky. Sami Rakušané přitom často neznají nic jiného než němčinu a občas trochu angličtinu,“ tvrdí Kramlová.

Ve Vídni má přistěhovalecké kořeny skoro každý druhý obyvatel. Město financuje řadu projektů, aby cizinci dobře zapadli do rakouské společnosti. Nejvíc pro dobré soužití teď ale dělají sami Vídeňané. Tím, že se sami, za své peníze a ve svém volném čase učí turecky.

Vojtěch Berger, Kateřina Kozmová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme