Mladič se snažil protahovat jednání u haagského tribunálu
Generál Ratko Mladič dnes poprvé předstoupil před soudce Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu. Obžaloba ho v 11 bodech viní ze zločinů genocidy, z válečných zločinů a ze zločinů proti lidskosti. Mladič se snažil začátek jednání zdržovat.
Hlavní žalobce tribunálu Serge Brammertz klade Mladičovi, jako nejvýše postavenému veliteli armády v době jugoslávských válek, za vinu čtyřleté obléhání Sarajeva, nasazení dělostřelectva a odstřelovačů proti civilistům a hlavně odpovědnost za zavraždění více než 7 tisíc muslimů u Srebrenice v roce 1995.
Nejvážnější části obžaloby se týkají genocidy a zločinů proti lidskosti, jichž se měl Mladič dopustit především při obléhání Sarajeva a při masakru ve Srebrenici.
Soud nejprve ověřil totožnost generála Ratka Mladiče. Nesouhlasilo sice datum narození, nicméně soud považoval jeho totožnost za prokázanou a předběžné slyšení mohlo pokračovat. Z velké části šlo o administrativní záležitost. Mladič byl seznámen s postupy u soudu, s tím, kde jsou překladatelé, s jeho právy a povinnostmi, především tedy právem mlčet.
Generál Mladič se snažil zdržovat, jak jen to bylo možné. Začalo to hned u data narození, které tvrdil, že má jiné, než je uvedeno v soudních dokumentech. Pak odpovídal někdy zbytečně na úplně jiné otázky. Když se ho soud ptal, zda byl seznámen s obžalobou, tak tvrdil, že se mezi mnoha papíry ztratil, ale šlo o úplně jiné dokumenty.
Nakonec za něj odpovídal jeho zástupce, že ho s obžalobou seznámil a že jí Mladič rozuměl. Je otázka, zda jde o zdržovací taktiku nebo se generál snaží přesvědčit soud o své nezpůsobilosti být souzen. Mladič několikrát zdůraznil, že je na soudní stání příliš starý a nemocný, ale aktuální zdravotní stav řešil se soudci za zavřenými dveřmi.
Celkem má obžaloba 11 bodů. Přestože ji Mladič odmítl vyslechnout celou znovu, soud mu hlavní body zopakoval. Mladič odmítl okamžitě odpovědět, zda se cítí vinen či nevinen. Celou obžalobu označil za nehorázné lži a výmysly. Nyní má standardní 30 denní lhůtu, aby se rozmyslel. Soud byl odročen na 4. července.
Proces je jeden z nejdůležitějších
Podle balkanologa Filipa Tesaře patří proces s Mladičem k nejvýznamnějším: „Sám tomu nevěřím, ale i kdyby soud Mladiče zprostil obvinění, bude to znamenat interpretaci celé války od počátku do konce.“
Tragédie se stala symbolem občanských válek provázejících rozpad Jugoslávie a Ratko Mladič symbolem násilí, které roztrhalo tuto zemi. Kauzu Ratka Mladiče proto obklopují silné emoce a jde o mimořádně sledovaný případ.
„Mladič byl vrchním velitelem armády Republiky srbské, která se v létě 1995 rozhodla obsadit enklávu Srebrenica. Do rukou armády bylo nizozemskými mírovými silami vydáno na 7 tisíc bosňáckých mužů, kteří hledali na nizozemské základně úkryt. Mladič osobně velel celé operaci, při které byli zajatci jeho muži zmasakrováni,“ popisuje hlavní bod obžaloby Tesař.
Proces s Mladičem by mohl podle Tesaře trvat několik let, a to i přesto, že k Srebrenici a dalším bodům obžaloby proběhlo několik dalších procesů. „Řada obviněných se snaží v posledních letech soud co nejdéle protahovat, aby obžaloba nestačila předvolat svědky ve stanovené lhůtě.“
Pravděpodobný trest, který Mladičovi hrozí, je doživotní vězení. Existuje totiž mnoho důkazů, které potvrzují jeho vinu:
„V případě Srebrenice existuje značné množství důkazů. Mladič se při dobývání města nechal natáčet srbskou televizí. Existují odposlechy hovorů mezi Mladičem a jeho podřízenými, kde se mluví o ‚balících‘, což bylo krycí jméno pro bosenské zajatce. Existují desítky odhalených masových hrobů. Mladič jako vrchní velitel armády se může těžko vyvléct z odpovědnosti za bombardování civilních cílů v Sarajevu během bosenské války,“ říká balkanolog Matyáš Zrno.
'Bosenský řezník' byl dopaden 12 let po pádu Miloševiče
Ratko Mladič si vysloužil přezdívku ‚Bosenský řezník‘, podle Matyáše Zrna zcela oprávněně: „Věty, kde v odposlechu například říká: ‚střílej přímo do živého‘, mluví samy za sebe. Pro nacionalisty je modlou, ale pro většinu srbské veřejnosti to není někdo, kvůli komu by vyrazili do ulic.“
Bývalý generál se skrýval téměř 16 let, než se ho minulý týden podařilo dopadnout v Lazarevu na severovýchodě Srbska. Podle Matyáše Zrna byl Mladič v prvních několika letech po konci války byl Bosně, ale OSN nechtělo riskovat další výbuch násilí při jeho zatčení: „Skoro rok po válce byl velitelem armády bosenských Srbů. Pak se přesunul do Bělehradu. Za vlády Slobodana Miloševiče tam byl v bezpečí.“
