Mnohé slovenské školy mají oddělené třídy pro romské žáky. Soud to označil za diskriminaci
Romské děti musí sedět ve školních třídách pohromadě s těmi neromskými. Jinak je to diskriminace. Průlomový verdikt nedávno vyhlásil soud na východním Slovensku. Reagoval tak na situaci ve škole v Šarišských Michalanech. Tam už dvacet let mají vedle smíšených taky čistě romské třídy. Podle učitelů to pomáhá romským dětem, které potřebují pomalejší tempo a speciální přístup. Podle občanských aktivistů je to segregace na etnickém základě. Podobný problém ale řeší desítky slovenských škol.
Když se řekne segregace, možná si představíte mříže na školních chodbách a oddělené koridory pro romské a neromské děti. Škola v Šarišských Michalanech nic takového nemá. Jenže asi polovina tříd ve škole je čistě romských. A soudce to vyhodnotil jako rasovou diskriminaci.
„Žalovaný umísťováním dětí romské etnické příslušnosti do osobních tříd porušil zásadu stejného zacházení a dopustil se tak diskriminace dětí z důvodu jejich etnické příslušnosti,“ cituje z rozsudku ředitelka Mária Cvancigerová.
Systém romských tříd obhajuje. Romské děti pocházejí většinou z okolních romských osad. Nemají často základní hygienické návyky, jen těžko lámou slovenštinu, do školy chodí hladové a neudrží pozornost.
„Podle mě to není důvod, ale je to způsob jak těm dětem pomoct. Neboť ty děti potřebují jiný přístup, protože je tam jiná kultura, jiný hodnotový žebříček, jiný způsob chápání některých věcí, které jim musíme vysvětlovat. Proto to vzniklo,“ říká Cvancigerová.
Není to tedy tak, že by škola dělila žáky do tříd striktně na Romy a Neromy. Některé třídy jsou smíšené, a jiné čistě romské. Podobně postupují i v desítkách dalších škol na Slovensku, kde je velký podíl romských žáků.
Jedna z nejzkušenějších učitelek ze školy má právě dozor u dětí na kluzišti. Má celkem 40letou praxi a v čistě romských třídách učí 20 let. Nechce být jmenovaná, ale o svých zkušenostech mluví ochotně:
„Mám je strašně ráda, pracuje se mi s nimi velmi dobře, ale je to těžké. Učitel musí najít systém, musí najít způsob, jak přistupovat k jednotlivým dětem. Co se výchovně vzdělávacích výsledků týče, stále jim říkám, když u mě máš dvojku, je to jako bys měl v normální třídě čtyřku. Taková je to vědomostní úroveň.“
Soud přesto škole nařídil, aby všechny třídy promíchala, žádná nesmí zůstat čistě romská. Škola se proti rozsudku odvolala. Pokud prohraje, rodiče neromských dětí nejspíš hromadně přehlásí svoje děti jinam. Tak jako by to udělal i předseda rodičovského sdružení Ľuboš Bernát:
„Svojí dceru bych z takové třídy vzal pryč. Tento stávající stav je podle mě nejlepší. Chci od státu, aby mi dceru vzdělával v takovém standardu, jako je na celém Slovensku.“
Rodiče se bojí, že problémové děti po smíchání se zbytkem žáků zhorší celkovou kvalitu výuky. A učitelky dodávají, romské třídy zůstanou ve škole i nadále. Nikdo jiný než Romové pak už totiž do školy nebude chodit.
Romové se emancipují
V romské osadě v nedalekých Ostrovanech se mezitím rozmáhá emancipační hnutí. Romským rodičům sice doteď nevadilo, že jejich děti mají jenom romské spolužáky, teď ale jako by se probudili.
„Ano, je to diskriminace. Když nás Cikány rozdělili. Cikány zvlášť, Gadžové zvlášť. Kvůli čemu? Nevidíme pro to důvod. Vždyť nejsou lepší než Cikáni,“ říká jedna z Romek.
Základní školu v Šarišských Michalanech zažalovala nevládní organizace Poradna pro občanská a lidská práva. Nevylučuje, že stejným způsobem zažaluje i další školy. Učitelé i rodiče se ale diví, jak to, že se nikdo z poradny nepřijel přímo do školy podívat, a proč se o řešení romské problematiky rozhoduje od stolu ze vzdáleného města. Rozdíl mezi paragrafy a mezi prací v terénu je totiž dost velký.
