Modlení zakázáno. Náboženské spory na Chrámové hoře v Jeruzalémě jsou na denním pořádku
Jako každý pátek zavítá do jeruzalémské mešity al-Aksá tisíce věřících muslimů. Turistům a příslušníkům jiných náboženství je třetí nejposvátnější místo islámu v pátek nepřístupné. Ani jindy se ale křesťané či židé na Chrámové hoře pomodlit nesmějí. Zakazuje jim to takzvaný Status quo, na kterém se před 50 lety dohodl Izrael s arabskými sousedy. Hlavně židovští horlivci ale usilují o to, aby se situace změnila.
Z obchůdku u jedné z bran do posvátného okrsku mešity al-Aksá zní muslimské modlitby a z prostoru mešity, právě vyšla skupinka židů. Až když opustili bránu, dali se do modlení. „My můžeme jít na Chrámovou horu jako jiní turisté, ale modlit se tam nesmíme. To by nás vyvedli, a dokonce by nás mohla zatknout izraelská policie. Podle práva je přitom v Izraeli svoboda náboženství. Policie ale má svá vlastní pravidla,“ stěžuje si mladý žid Pinchas, který prý chodí na Chrámovou horu, neboli do okrsku mešity al-Aksá, každý den.
Turisté, respektive všichni nemuslimové, můžou na Chrámovou horu jen jedním speciálním vchodem. Jelikož se v posvátném okrsku nikdo kromě muslimů nesmí modlit, zabavují izraelští policisté u bezpečnostního rámu náboženské předměty, kříže, menory, bible, prostě cokoliv, co naznačuje, že se dotyčný na hoře modlit chce.
Na Chrámové hoře v Jeruzalémě by to někdy mohlo vypadat jako v grotesce, kdyby nešlo o život. Reportáž blízkovýchodního zpravodaje Štěpána Macháčka
Přesto se spolu s turisty tlačí přes kontrolu i evidentní židovští aktivisté, kteří se nahoře pomodlit pokusí. „Až budou nahoře, obklíčí je nejdřív kruh policistů. Policisty zase obklíčí kruh dozorců islámské správy mešity. A ještě tak před třemi lety by všechny tyhle dozorce obklíčili muslimové, kteří by na židovské aktivisty křičeli nadávky a plivali na ně,“ líčí složitou situaci na Chrámové hoře Eran Tzidkiyahu, izraelský student politologie, který po politicky napjatých místech v Jeruzalémě provádí.
Po výstupu do okrsku mešity al-Aksá je jasné, že Eran zná situaci velmi dobře. Židovští aktivisté mají v patách policisty, policisty zase sledují dozorci islámského vakfu, který okrsek spravuje. Všichni se navzájem natáčejí na kamery, aby v případě incidentu měli důkazy.
Dohoda Status quo
Před 50 lety vytlačila izraelská armáda jordánskou a obsadila tak celý Jeruzalém včetně mešity al-Aksá. Následně vznikla dohoda, že na správě mešity se nic nezmění, a dodnes je tento stav známý jako Status quo. „Obecná shoda byla, aby správa, dohled a odpovědnost za mešitu zůstala Jordánskému hášimovskému království. Jordánsko dodnes jmenuje zaměstnance a imámy a dává jim plat. Stejně tak platí náklady na údržbu,“ vysvětluje asistent jeruzalémského muftího Ibráhím Chalíl Awadalláh.
Mladí Izraelci mění Jeruzalém za Tel Aviv. Vadí jim ultraortodoxní židé a konflikty s Araby
Číst článek
„Je to mešita. A žádné společné modlitby v ní nejsou dovolené. Výzvy k umožnění modliteb křesťanům či židům jsou porušením dohody z roku 1967. Vždy to byla také mešita určená výhradně pro modlitby muslimské,“ říká asistent jeruzalémského muftího. Status quo má vydržet až do konečného vyřešení postavení Jeruzaléma.
Židovské snahy o možnost modlit se na Chrámové hoře ale sílí. Jehuda Glick, rabín a poslanec Knesetu za stranu Likud, je známým aktivistou za otevření Chrámové hory všem. „Na světě dnes spousta lidí věří v Bibli: židé, křesťané i muslimové. A Chrámová hora by měla být světovým střediskem míru a monoteizmu. A i když se různí lidé modlí různými způsoby, měla by být Chrámová hora místem modlitby všech národů.“
Jehuda Glick je jedním z těch, kteří do okrsku mešity al-Aksá pravidelně vyrážejí. Nedávno si u vchodu na Chrámovou horu postavil kiosek jako svou poslaneckou kancelář. Na protest proti tomu, že poslanci knesetu a izraelští politici mají zákaz chodit na chrámovou horu i jako turisté.
