Modlitba pětkrát denně je vlastně rehabilitační cvičení, říkají čeští zdravotníci v Kataru
V Kataru působí desítky českých lékařů, sester, nebo sportovních trenérů. Právě české lékařství a rehabilitace mají v arabském světě dobrou pověst. Tuzemské lázně ostatně každoročně vítají pacienty ze Saúdské Arábie, Libanonu, Kataru a dalších zemí. A právě v Kataru už šest let úspěšně funguje Katarsko-české fyzioterapeutické centrum.
„Česká rehabilitace je ve světě velice známá. Nejdříve chtěli, aby se to jmenovalo jen rehabilitační centrum. Ale já jim říkal, že tam musí být to slovo české. Už jen kvůli tomu názvu má hodně lidí o nás zájem," říká pro Radiožurnál ředitel centra Afíf Sanabání.
Pochází z Jemenu, v Česku ale vystudoval a působil pak v Hamzově léčebně v Luži nedaleko Chrudimi.
Sankce proti Kataru pociťují i české firmy. Blokáda jim ztížila cestu za klienty
Číst článek
„Tady nejsou rehabilitační centra, která poskytují to, co umíme my," vysvětluje.
V Kataru prý pravidelný program s individuálním rehabilitačním cvičením dosud neznali. „Fyzioterapeuti jsou u nás jen Češi, nebo Slováci. Pak máme takový ten pomocný personál, maséry, asistenty, a to jsou většinou Filipínci."
Překvapení, že se musí vysléknout
Doktor Afíf mě provází klinikou, která vznikla spojením tří sousedících vil. V jedné z místností potkáváme fyzioterapeutku Zuzanu Dalíkovou, která je v Kataru s manželem už tři roky.
„Spousta lidí si tady stěžuje na kolena a na kyčle moc ne. Většinou se tady totiž lidi modlí na kolenou, zatímco u nás mají lidé problém s kyčlemi, protože se ani nesnaží si kleknout," ličí Zuzana specifika katarských pacientů a říká, že muslimská modlitba pětkrát denně je vlastně sama o obě rehabilitačním cvičením.
„Jsou překvapení, že se musí vysvléknout. Ale nenutíme je, když to není nutné. Měli by mít ale alespoň nějaký cvičební úbor, což je pro ně také něco nového."
Někteří katarští klienti se prý setkali úplně poprvé s tím, že cvičí a dělají nějaký pohyb. Na mnoha starších lidech je znát, že ve škole neměli ani tělocvik.
„Ženy chodí k doktorovi, ale nechtějí se u něj svlékat. Pan doktor je vyšetřuje, ale vyšetřuje je oblečené. Pro doktora je to těžké vyšetřit záda s oblečením. Ale nemůžeme je nutit, aby se svlékly," podotýká doktor Afíf.
Žádaní fyzioterapeuti
V další místnosti cvičí slovenský terapeut s katarským klientem Ahmadem Sulajbím. „Mám vrozenou dislokaci ramenního kloubu, a od toho se potíže šíří do zad, takže sem docházím. Už jsem v Dauhá vyzkoušel několik zdravotnických zařízení, ale české centrum se mi zdá nejlepší," říká.
Ahmad by chtěl vyzkoušet procedury i přímo v lázních. „Přemýšlím o cestě do Česka, ale teď to nejde, musím studovat a pak zase začne práce."
A jak se fyzioterapeutka Zuzana dostala z Jindřichova Hradce až sem? „Je to docela časté ve fyzioterapii, že se takhle jezdí do ciziny vydělat si. Často je to do arabských zemí, agentury většinou nabízejí Saúdskou Arábii, ale tam jsme nechtěli. Manžel pak dostal nabídku pracovat tady." A o něco později si práci našla i ona tady, v Katarsko-českém centru. "Každý rok říkáme: ještě rok. S tím jsem se setkala u všech."
Žádnou hranici, jak dlouho v Kataru ještě zůstanou, si proto už raději nestanovují.
