Moldavský komunistický prezident odstoupil, moc předává opozici

Moldavský komunistický prezident Vladimir Voronin odstoupil z funkce. Zároveň oznámil, že předal moc svým prozápadně orientovaným politickým protivníkům.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vladimir Voronin

Vladimir Voronin | Foto: AFP

"Předal jsem moc do rukou nových politických představitelů s těžkým srdcem," uvedl prezident ve stanovisku, které zveřejnily také dnešní noviny.

Voronin zastával prezidentskou funkci od roku 2001. Zvolen byl dvakrát po sobě a potřetí již nemůže jako hlava státu nastoupit.

"Za dobu své vlády to Vladimir Voronin neměl lehké, protože hned po nástupu komunismu v roce 2001 přišla vnitropolitická krize následovaná roztržkou s Ruskou ohledně řešení konfliktu v Podněstří. Následovala diskriminační opatření ze strany Ruska, protože Moldavsko bylo zcela závislé na ruském trhu. Muselo se tedy vypořádávat s těžkou ekonomickou situací," přiblížila pro Rádio Česko Ivana Skálová, koordinátorka Moldavských projektů Člověka v tísni.

Přehrát

00:00 / 00:00

O vývoji v Moldavsku hovořila na Rádiu Česko Ivana Skálová, koordinátorka Moldavských projektů Člověka v tísni.

Podle ní vláda byla ze Voronina charakterizována přetrvávajícím komunistickým přístupem k moci. "Kdy byla soustavně potlačována svoboda slovy, byli potlačováni političtí odpůrci. Ten režim byl v podstatě zakonzervovaný a nedá se hovořit o plně demokratickém systému," dodala Skálová.

V Moldavsku se v červenci konaly předčasné parlamentní volby, ve kterých získala opozice dohromady více hlasů než dosud vládnoucí komunisté. V parlamentu se však při volbě nového prezidenta bez komunistické podpory neobejde.

Podle moldavské ústavy přitom jedině prezident může jmenovat nového předsedu vlády. Vítězné strany tak mohou zformovat pouze vedení parlamentu, nikoli vládu. Právě to, že se minulý parlament nedokázal shodnout na prezidentovi, vedlo k vypsání předčasných voleb v červenci.

"Čtyři prozápadně orientované strany, které získaly nejvíce hlasů, mají bohužel velmi malé možnosti. Sice utvořily Alianci pro evropskou integraci a zvolily předsedu i místopředsedu parlamentu, ale problém je, že komunisté se odmítají zúčastnit jakýchkoli vyjednávání. Prohlašují, že se nebudou podílet ani na volbě prezidenta. To by znamenalo, že nezbude nic jiného než opět vyhlásit předčasné parlamentní volby," vysvětlila Ivana Skálová.

Martin Hromádka, Katarína Brezovská, Martina Hanáčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme