Na polského premiéra Morawieckého se snesla vlna kritiky. Byl by pro obnovení trestu smrti
Polský premiér Mateusz Morawiecki by byl pro znovuzavedení trestu smrti. V době, kdy Polsko řeší novelu trestního zákonu, takový výrok vzbudil ve společnosti nevoli. Mluvčí vlády následně uvedl, že jde pouze o premiérův soukromý názor. Kritiku tím ale neuklidnil.
O znovuobnovení trestu smrti napsal Morawiecki na Facebooku v online vláknu, kde odpovídal na dotazy. Na jeden z nich napsal, že si myslí, že by měl být obnovený trest smrti za ty nejvážnější zločiny. Napsal taky, že se domnívá, že jeho zrušení byl předčasný vynález devadesátých nebo dřívějších let.
V tomto ohledu taky prý nesouhlasí s učením církve, které zastává milosrdenství a nápravu.
Polskému expremiérovi Donaldu Tuskovi hrozí atentát, varuje policie. Stát mu přidělil ochranu
Číst článek
Následujícího dne se ho na jeho výroky na sociální síti zeptali na tiskové konferenci novináři. I tehdy potvrdil, že podle jeho názoru by měl být povolený trest smrti a uvedl taky, kdy by takový trest měl být možný – například u usvědčeného sériového vraha nebo válečného zločince.
Jeho výroky vyvolaly kritiku. Mluvčí vlády dokonce následně uklidňoval, že jde jen o názor premiéra a nikoliv o politické téma.
Zastání má naopak například u náměstka ministerstva spravedlnosti Marcina Warchoła. I ten se domnívá, že by trest smrti měl být zahrnutý do trestního zákoníku, ale měl by sloužit jen pro nejtěžší zločiny. Podle něj by se tím snížil počet nejzávažnějších trestných činů.
Vyloučení z rady Evropy
Zavedení takového trestu by mělo v Polsku fatální následky. Pokud by ho Polsko obnovilo, bylo by vyloučeno z Rady Evropy, do které vstoupilo v roce 1991, a obecně z Evropského společenství, protože by tím porušilo Evropskou úmluvu.
Rozpory ve vládní koalici v Polsku. Premiér hledá podporu pro zelené investice u opozice
Číst článek
Polsko je signatářem Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, která trest smrti zakazuje. Ratifikovalo ji v roce 1993 a právě tato úmluva má jeden zvláštní protokol, který znovuzavedení trestu smrti zakazuje.
Podle polského profesora trestního práva Andrzeje Zolla je premiérův výrok jen dalším krokem k polskému vystoupení z Evropské unie a poškozuje už tak pošramocenou pověst Polska v Evropě. To souvisí například z předchozími zásahy do polské nezávislé justice.
Paradoxní je, že současná vláda Mateusze Morawieckiho zásahy do soudnictví zdůvodňovala případem jednoho neprávem odsouzeného, Tomasze Komendy.
Polsko stále nemůže počítat s penězi z unie. Změny v soudnictví podle Jourové nesplňují očekávání
Číst článek
Komenda strávil ve vězení 18 let za znásilnění a vraždu mladé dívky v roce 1997. Zločiny ale nespáchal. Zatčený byl v roce 2000, nejprve si vyslechl trest 15 let, potom 25 let. Jeho vinu později vyloučily třeba DNA tresty.
Mnozí právníci a kritici toho Morawieckého výroku upozorňují na to, že kdyby v Polsku platil trest smrti, byl by Komenda k němu pravděpodobně odsouzený. Polsko by tak popravilo nevinného člověka.
Další kritici pak, jak připomíná zpravodajský web Onet.pl, upozorňují na to, že polská vláda tvrdě vystupuje proti potratům, které označuje za vraždu. Ale přitom by předseda vlády souhlasil se zabíjením vězňů.
