Moskevský soud Chodorkovského neosvobodil. Trest snížil o rok
Kdysi nejbohatší muž Ruska Michajl Chodorkovskij zůstane ve vězení ještě mnoho dalších let. Odvolací soud v Moskvě posvětil verdikt vynesený v prosinci nad podnikatelem a jeho bývalým společníkem Platonem Lebeděvem. Soudci sice zkrátili celkovou délku trestu o jeden rok, ze 14 na 13 let, ale to na věci nic nemění. Oba muži se na svobodu nedostanou dříve než v roce 2016.
Odvolací soud rozhodl o tom, že prosincový rozsudek, podle něhož oba muži ukradli ropu vytěženou Chodorkovského společností Jukos v letech 1998 – 2003 zůstává dál v platnosti. Snižuje se pouze o rok.
Michail Chodorkovskij a Platon Lebeděv vyjdou z vězení v roce 2016. Oba jsou za mřížemi už 8 let.
Milan Slezák analyzuje příčiny problémů Michaila Chodorkovského ve Stalo se dnes.mp3
Kritikové Kremlu tvrdí, že proces s oběma muži je zmanipulovaný a jeho cílem bylo zamezit propuštění podnikatelů na svobodu. Původní trest jim totiž měl vypršet v průběhu tohoto roku.
Michajl Chodorkovskij, který si v současnosti odsluhuje první osmiletý trest za daňový podvod, ve svém vystoupení označil rozsudek za absurdní a vyzval soud, aby ho zrušil.
Podle zahraničněpolitického komentátora ČRo Milana Slezáka se takové rozhodnutí dalo očekávat. Svědčí o tom dosavadní vývoj procesů s Chodorkovským a Lebeděvem:
„První i druhý rozsudek vzbudily na západě velkou bouři. Odvolání nemohlo nikoho překvapit.“
Soudce měl na příkaz rozsudek změnit
Letos v únoru se navíc dala slyšet asistentka soudce, který Chodorkovského ve druhém procesu v prosinci odsoudil na 6 let, že měl soudce původně připraven jiný rozsudek, ale na nátlak shora jej musel změnit.
„Soudce to samozřejmě popřel, dotyčná již v justici nepracuje, ale je pravděpodobné, že to tak bylo, protože Chodorkovskij je osobním nepřítelem premiéra, dříve prezidenta Putina,“ odhaluje pozadí procesu Slezák.
Šance, že by Chodorkovskému udělil milost Dmitrij Medveděv, však podle Slezáka je: „Ale dokud bude v Rusku vládnout Putin jako nejdůležitější člověk, šance jsou mizivé.“
I když má Chodorkovskij ve své minulosti několik podezřelých otazníků, od ostatních ruských oligarchů se lišil. A to nejen tím, že přispíval na charitu.
Udělal ale několik věcí, které se nelíbily Kremlu, vysvětluje Slezák: „Například přizval do své firmy Jukos zahraničního vlatníka, chtěl budovat vlastní firemní exportní ropovod na západ, a to vše bez povolení Kremlu. Poslední kapkou bylo, že podporoval politické strany.“
Vznesená obvinění jsou ryze hospodářské povahy, ale Západ ani mnozí Rusové nepochybují o tom, že základem problémů je politika. Chodorkovskij se odmítl podřídit Kremlu a postavil se tehdejšímu prezidentu Putinovi.
„Podstatou problémů je zde politický střet, což by se v demokratické společnosti nemělo stát,“ dodává zahraničněpolitický komentátor ČRo Milan Slezák.
