Moskevský soud rozhoduje o začátku procesu proti členkám Pussy Riot
V Moskvě dnes probíhá první slyšení v procesu proti členkám punkové skupiny Pussy Riot. Dívky v moskevském chrámu Krista Spasitele odehrály svéráznou modlitbu proti Vladimiru Putinovi. Za údajné chuligánství jim hrozí až sedmiletý trest vězení.
Naděžda Tolokonnikovová, Marie Aljochinová a Jekatěrina Samucevičová se podle úřadů měly dopustit „zlomyslné a pečlivě naplánované akce s cílem urazit cítění věřících i stoupenců pravoslavné církve a podkopat duchovní základy státu".
Za poškozené žalobci označují devět lidí, vesměs zaměstnanců soukromé ochranky. Obhájci dívek označují obvinění za absurdní.
Soudní slyšení se odehrává za zavřenými dveřmi, obě strany budou moci přednést formální argumenty. Obhajoba může žádat navrácení případu k došetření, prokuratura žádat prodloužení vazby. Soud probíhá už dvě hodiny, žádné rozhodnutí však ještě nepadlo. Mimo jiné se má rozhodovat také o tom, kdy začne proces samotný.
Kolem soudní síně je hodně rušno. Stojí zde několik desítek příznivců i odpůrců skupiny. Mezi aktivisty, kteří dívky přisli podpořit, je i konceptualista Lev Rubinstein. Upozornil na to, co jako jeden z hlavních argumetů zaznívá docela často a to sice, že ruští obyvatelé by si měli být vědomi toho, že Rusko je světský stát a jeho soudy by tak neměly posuzovat morálku.
Pussy Riot svou akci vysvětlují tím, že nejsou spokojeny, jakým způsobem se dějí různé procesy v ruské společnosti. Jejich vzkaz je celkem jasný: Bohorodičko, vyžeň Putina!
Dívky tento vzkaz přednesly v největším moskevském chrámu Krista spasitele. Snažily se tím poukázat na propojení ruské ortodoxní církve s nejvyššími patry politické moci. Právě za to pak pravoslavná církev poprosila o co nejpřísnější potrestání skupiny.
Ruská společnost je v pohledu na případ rozdělena. Mnozí mají zato, že šlo o rouhání nebo pošlapání víry, jiní, že každý má nárok na svobodný názor. Každopádně stále více lidí se kloní tomu, že dívky by souzeny nebo dokonce odsouzeny na 7 let, jak žádá prokuratura, být neměly.
Na stranu měsíce vězněných aktivistek se v červnu postavilo i sto předních osobností ruské kultury. Amnesty International je označila za vězeňkyně svědomí.
