Válka na Blízkém východě může změnit i konflikt na Ukrajině. Rusko nechce volit mezi Íránem a Izraelem

Reakce Ruska na násilnosti v Izraeli a Gaze byla zdrženlivá, protože Moskva bere ohled své zájmy v regionu. Neodsoudila ani násilí na Izraelcích teroristickým hnutím Hamás podporované Íránem. Také ale velmi opatrně našlapovala směrem k Tel Avivu, aby si ho neznepřátelila. Ruské ministerstvo zahraničí pouze vyzvalo všechny strany, aby se zdržely násilností a jednaly o příměří nebo varovalo před nebezpečnou eskalací, píše americká stanice CNBC.

Jeruzalém/Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Na Pásmo Gazy dopadají izraelské rakety v reakci na útok hnutí Hamás

Reakce Ruska na násilnosti v Izraeli a Gaze byla zdrženlivá, protože Moskva bere ohled své zájmy v regionu | Foto: Momammed Salem | Zdroj: Reuters

Podle analytiků může Rusko z blízkovýchodního chaosu mnohonásobně vytěžit a být prostředníkem mezi znepřátelenými stranami. Taky se může stát, že se konflikt rozšíří, a to by naopak mohlo narušit ruský vliv a zájmy na Blízkém východě. V takovém případě by si Rusko muselo vybrat stranu, na které stojí.

„Kdyby se konflikt rozšířil na víc front, třeba do Sýrie, Iráku nebo Libanonu, mohlo by to být pro Rusy velmi problematické,“ říká pro CNBC geopolitický analytik Královského institutu pro bezpečnostní a obranná studia Samuel Ramani.

Válka mezi Izraelem a Hamásem však především odvádí pozornost Západu od ruské agrese na Ukrajině. Načasování nemohlo být pro Rusko příhodnější, protože vypukl v době, kdy se zdá, že podpora pro další financování Ukrajiny lehce slábne – stejně jako trpělivost s vleklou válkou.

Moskva zneužije novou válku

Analytici rovněž soudí, že Rusko zneužije válku na Blízkém východě k šíření dezinformací o Ukrajině a vyvolávání sporů mezi jejími spojenci. Jestli se boje mezi Hamásem a Izraelem rozšíří, vyvstanou otázky o americké schopnosti poskytovat vojenskou podporu Ukrajině i Izraeli, domnívá se politolog Andrius Tursa.

Ruské našlapování kolem Izraele. Útok Hamásu odhalil nejisté vazby, vliv mají i na dění na Ukrajině

Číst článek

Už před konfliktem Izraele s Hamásem se objevovaly náznaky, že financování Ukrajiny může být ohroženo. To ve chvíli, kdy americký Kongres schválil návrh zákona o dočasném pozastavení financování další pomoci Ukrajině, a to na 45 dní.

Představitelé NATO ale minulý týden v Bruselu ujistili ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že jsou stále odhodláni jeho zemi podporovat. Vrásky na čele pak mohou Ukrajincům vzbudit obavy z politických změn ve východní Evropě i ve Spojených státech a následně ze slábnoucí podpory veřejnosti pro pokračování západní vojenské štědrosti.

Kdyby se blízkovýchodní konflikt rozšířil, Rusko by mohlo mít prospěch i z růstu cen ropy. Mezinárodní agentura pro energii ve své nejnovější zprávě uvádí, že válka mezi Izraelem a Hamásem zatím na dodávky ropy nemá přímý dopad, ale trhy „zůstávají napjaté“.

„Načasování útoku Hamásu nemohlo být pro Rusko příhodnější.“

Rusko je jednou z mála zemí, která má dobré vztahy s Izraelem i řadou států na Blízkém východě. Teoreticky by se mohlo chopit role prostředníka mezi nesmiřitelnými nepřáteli, jako je Izrael a Írán, který podporuje Hamás.

Rusko tam není v izolaci 

Válka v Gaze tak Rusku nabízí příležitost, aby po určité přestávce na světové scéně opět demonstrovalo sílu. Podle analytika Ramaniho teď Rusové vidí šanci působit v regionu jako diplomatický hráč.

‚Drahý přítel.‘ Putin se v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem

Číst článek

Taky už jednají s Libanonem – aby zabránili rozšíření konfliktu a otevření druhé fronty – nebo s Irákem, kdy jeho premiér už v Moskvě byl. Do vyjednávání se Kreml pustil i s Tureckem – o palestinských civilistech, a s Egyptem o příměří. To všechno ukazuje, že Rusko není na Blízkém východě izolované a udržuje si stejná diplomatická partnerství jako před válkou, zdůrazňuje Ramani.

Jestli ale diplomatické úsilí na Blízkém východě selže, mohou se násilnosti rozšířit po celém regionu. To by mohlo pro Rusko, které má zejména vojenské zájmy v Sýrii, Iráku i Íránu, představovat značný problém.

V Sýrii jsou ruské vojenské základny a západní zpravodajové naznačují, že Kreml požádal Írán o zbraně k válce na Ukrajině, třebaže Rusové i Íránci to popírají.

Na Ukrajině se za poslední den odehrálo přes 100 střetů, hlásí Kyjev. Boje u Avdijivky pokračují

Číst článek

Z celé situace plynou pro Rusy i určitá rizika. Kdyby například došlo k většímu konfliktu mezi Izraelem a Íránem a zapojila by se i Sýrie, mohli by umírat i přítomní Rusové.

Moskva chce také dál udržovat vztahy s iráckými polovojenskými Lidovými mobilizačními silami, které byly vytvořeny v reakci na vznik Islámského státu na území Iráku a dodnes mají v zemi vliv jako zastřešující skupina, která dohlíží na nejrůznější irácké milice.

„Rusové však především nechtějí volit mezi vojenským spojencem Íránem a dlouholetým partnerem Izraelem,“ dodává Ramani.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Svět ve 20 minutách, připravily Gita Zbavitelová a Tea Veseláková.

Gita Zbavitelová, Tea Veseláková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme