Kosovo je teď pro Moskvu snadný terč. Možná i nové ohnisko střetu Putina se Západem, tvrdí novinář

Jedinou evropskou zemí, která aktivně v současné situaci podporuje Ruskou federaci je Srbsko. Tamní vláda nepřerušila letecké spojení a v Bělehradu se konaly demonstrace s ruskými vlajkami a obrazy Vladimira Putina. „Srbsko od druhé světové války balancuje mezi Východem a Západem, a to pokračuje dodnes,“ konstatuje novinář Jolyon Naegele.

Interview Plus Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Americký novinář Jolyon Naegele při hodnocení reportážních příspěvků

Americký novinář Jolyon Naegele při hodnocení reportážních příspěvků | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas

Prezident Aleksandar Vučić si prý od svého postoje slibuje, že mu pomůže v nadcházejících parlamentních volbách, které se budou konat 3. dubna.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor Jana Bumby

„Tento týden prohlásil, že cena ruského plynu a ropy se rozhodne až po volbách. Je tam skryté poselství, že Vučić má nepsanou dohodu s Putinem, a že dostane dobrou cenu,“ naznačuje bývalý zpravodaj Hlasu Ameriky pro střední a východní Evropu v Interview Plus.

Srbskou pozici podle něj ovlivňují pocity slovanské vzájemnosti, pravoslavná víra či historická podpora ze strany Moskvy během intervence NATO v roce 1999 nebo v otázce nezávislosti Kosova.

Za falešný Naegele považuje ruský argument, že pokud mohlo NATO bombardovat Bělehrad, aby uchránilo Kosovo, tak stejně tak může Rusko bombardovat Ukrajinu, aby ochránilo tamní separatisty.

„Bombardování ze strany NATO bylo cílené, nemířilo na civilní objekty,“ uvádí novinář, byť zároveň připouští, že byly zasaženy i civilní cíle.

Připomíná, že do Kosova v roce 1999 vstoupily mírové síly OSN na základě rezoluce Rady bezpečnosti. K ničemu takovému v případě Ukrajiny nedošlo a Valné shromáždění OSN naopak ruský vpád odsoudilo.

Varovné signály

Podle Naegeleho je důvodná obava některých balkánských politiků, že Rusko bude chtít region využít jako další ohnisko střetu se Západem.

„Přispělo by to k problémům pro západní Evropu a USA. A s ohledem na Ukrajinu se Západ nemůže na Balkán soustředit tak, jako před 20 lety,“ soudí.

Obavy má zejména Kosovo. Premiér Albin Kurti už prohlásil, že je v zájmu Ruska otevřít nová bojiště.

„Pro Moskvu je to snadný terč. Spolu s Bělehradem se angažuje v oslabení Kosova v mezinárodní komunitě. A kvůli jejich opozici se nemůže stát členem řady organizací,“ podotýká novinář.

Putin prý chce, aby kosovský stát neuspěl, podobně jako tomu bylo v případě Iráku nebo Afghánistánu.

Ukončete bratrovražednou válku, vyzvala novinářka Ovsjannikovová. Syn prý její vystoupení nese těžce

Číst článek

Naegele vzpomíná, že už v letech 2004–2006 Putin varoval, že pokud se kosovská otázka nepodaří vyřešit ve vzájemné shodě s Bělehradem, může dojít k jednostrannému vyhlášení nezávislosti oblastí v pohraničí Ruské federace, jako je Jižní Osetie, Abcházie, Podněstří nebo Krym.

„My jsme to všichni interpretovali tak, že jde o Sevastopol. Nepochopili jsme, že jde o celý Krym,“ dodává s tím, že Západ ignoroval varovné signály před ruskou invazí do Gruzie.

„Lenost, nezájem, víra, že se věci vyřeší samy od sebe. Těžko říct,“ zamýšlí se Naegele nad důvody.

Poslechněte si záznam celého rozhovoru v Interview Plus Jana Bumby.

Jan Bumba, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme