Moskevská policie byla při protestech za Navalného až nehorázně korektní, píše provládní list
Ve středu proběhly po celém Rusku, a nejen tam, protesty na podporu vězněného a nemocného opozičního politika Alexeje Navalného, což rozebírá světový i místní tisk.
Nezávislý zpravodajský server Meduza, který sídlí v lotyšské Rize, se zabývá otázkou, kolik lidí vlastně vyšlo do ulic ruských měst.
Podle policejních odhadů to v Moskvě bylo šest tisíc, v Petrohradu 4,5 tisíce. Navalného spolupracovníci ale soudí, že tyto údaje musíme vynásobit deseti. Šéfredaktor radiostanice Echo Moskvy napsal, že v Moskvě podle něj bylo účastníků deset až patnáct tisíc, v Petrohradě sedm až devět tisíc.
Další opoziční zdroj, zpravodajský server Otkrytyje media, tvrdí, že v Moskvě se protestů účastnilo nejméně 25 tisíc osob. V reportáži z moskevských ulic Meduza konstatuje, že v ruském hlavním městě se očekávala větší účast, zhruba kolem 120 tisíc protestujících. Tolik lidí se totiž zaregistrovalo na zvláštní internetové stránce.
Ke srážkám nedošlo
Mnoho pozorovatelů se taky obávalo, že dojde k tvrdým srážkám mezi demonstranty a policií, což se překvapivě nestalo. Ani jeden z pěti reportérů Meduzy se během středy nesetkal s žádným případem zatčení nebo zbití demonstranta. Oproti předcházejícím letošním demonstracím to prý byl velký rozdíl.
Ruská policie zadržela na 1800 lidí při demonstracích na podporu Navalného. Většina byla z Petrohradu
Číst článek
S odkazem na web OVD-Info, který se specializuje na policejní zákroky, ale server dodává, že zadržení přesto byli.
V Moskvě to bylo zhruba 20 demonstrantů, v jiných městech, kde byl postup pořádkových sil tvrdší, bylo zatčeno podstatně víc demonstrantů. Poslední údaje uvádí celkem 1735 lidí. Někde došlo i na paralyzéry nebo slzný plyn.
Ruský deník Kommersant se ptal několika politologů, co o středečních protestech soudí. Oslovení se shodli, že reálný počet účastníků protestů byl podstatně nižší, než uváděli organizátoři. Protestní akce tak podle nich nedokázaly „zastínit“ prezidentův výroční projev, což je pravděpodobně proto, že jejich příprava probíhala ve spěchu, pod vlivem zpráv o zhoršujícím se Navalného zdravotním stavu.
Vliv prý měl i tlak bezpečnostních složek na organizační struktury Navalného přívrženců. Nedá se ale vyloučit, že v budoucnu se část nespokojených občanů radikalizuje. Jeden z oslovených politologů Konstantin Kalačev své vyjádření uzavřel slovy: „Protestní nálady v Rusku pořád jsou, ale k tomu, aby lidé vyšli do ulic, se musí objevit jiná témata.“
A opačný pohled na protesty
Ruský list Komsomolskaja pravda, který kritikové někdy označují za „provládní bulvár“, se přísně drží policejních odhadů, podle kterých v Rusku včera do ulic vyšlo jen něco přes 14 tisíc lidí.
V této souvislosti posměšně připomíná, že organizátoři protestů chtěli, aby se zapojilo na půl milionu lidí. Demonstranti se prý ale při pohledu na policejní kordony vzdali většiny svých plánů, a místo toho se procházeli po městě – samozřejmě podle pokynů, které se dozvěděli prostřednictvím sociálních sítí.
Reportér soudí, že protestní akce jsou pro některé Navalného přívržence zábavou, pro jiné módou a pro ještě další způsob, jak si potvrdit svou schopnost sebeprosazení.
„Moskevská policie byla ve středu až nehorázně korektní, čímž bezpochyby zklamala spoustu zahraničních novinářů, kteří si už připravovali reportáže, jak kousek od Kremlu mlátí demonstranty,“ píše se dále v deníku Komsomolskaja pravda.
„Rekordně nízká“ účast na demonstracích údajně znovu dokázala, že Navalnyj není tím důvodem, kvůli kterému by do ulic vyšly desítky tisíc lidí. Navalnyj a jeho spolupracovníci jsou podle listu „vzdáleni prostému lidu“, od kterého se „odtrhli už dávno“, konstatuje se v závěru reportáže listu Komsomolskaja pravda.
