Blesková zpráva

Mimořádná událost v nemocnici v Ostravě

Moskva oznámila, že dokončila stahování jednotek z Gruzie, Tbilisi to popírá

Naplnění podmínek dohody o příměří a úplné stažení svých jednotek z Gruzie hlásí Rusko. Dodává ovšem, že má v úmyslu v takzvaných nárazníkových zónách nechat asi 2500 svých vojáků. Oblasti se nacházejí v okolí separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie. Gruzínská policie potvrdila převzetí kontroly nad severogruzínským městem Gori. Tbilisi ale odmítá potvrdit úplné stažení ruských jednotek podle mírového plánu. Také Spojené státy a Francie souhlasí, že Kreml nenaplnil všechny body příměří, které vyjednal prezident Nicolas Sarkozy.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Konvoj ruské armády | Zdroj: ČTK

Ruské jednotky, které jsou podle Moskvy součástí mírové mise, mají být rozmístěny v nárazníkové zóně, za hranicích obou separatistických regionů - Jižní Osetie a Abcházie. Mapy, které v Moskvě předložil zástupce náčelníka generálního štábu Anatolij Novogicin, svědčí o tom, že pásmo se rozprostírá i na vnitřním území Gruzie v šířce od šesti do 18 kilometrů.

Zóna má podle Moskvy zahrnovat i gruzínskou leteckou základnu v Senaki, městu Gori u hranic s Jižní Osetií se vyhne. Rusko tvrdí, že jde o legitimní opatření odpovídající všem smlouvám podepsaným s Tbilisi. Gruzínští představitelé to ale striktně odmítají.

Boje na Kavkaze ovšem vyvolávají obavy z návratu studené války u Němců. Jak ukázal průzkum, který si nechala vypracovat televize ARD, polovina Němců takové obavy sdílí. Spolková vláda zase vyjádřila pochybnosti nad průběhem stahování ruských jednotek z Gruzie.

Hodně velké nebo velké obavy z vypuknutí "nové" studené války mezi Západem a Ruskem má padesát procent respondentů průzkumu Infratest dimap. Jedenáct procent Němců naopak tento možný scénář nechává v klidu. Plných 58 procent dotázaných se vyslovilo spíše proti členství Gruzie v řadách Severoatlantické aliance.

Ministr obrany Franz-Josef Jung spoluobčany uklidňuje, že současná situace se od té ze sedmdesátých let zásadně liší. Jung si myslí, že má teď Západ s Ruskem řadu společných bezpečnostních zájmů, jako je třeba zastavení íránského jaderného programu.

Mezitím dala spolková vláda znovu najevo znepokojení z dosavadního tempa stahování ruských vojsk z Gruzie. Kabinet Angely Merkelové ale souhlasí s tím, že by ruské jednotky dočasně vytvořily kolem Jižní Osetie nárazníkové pásmo.

Zástupkyně americké agentury pro rozvojovou pomoc USAID Henrietta Forceová mezitím zveřejnila odhady nutné pomoci Gruzii na rozvoj a rekontrukci infrastruktury, která byla konfliktem Gruzie s Ruskem zasažena. Gruzie by podle těchto odhadů potřebovala jednu až dvě miliardy dolarů.

Tbilisi navrhuje vytvoření fondu Fénix, který by obnovu a rozvoj financoval. Program by mimo jiné měl pomoci se zajištěním bydlení pro lidi vyhnané konfliktem ze svých domovů. Ale také s modernizací komunikací nebo výstavbou hydroelektráren.

Česká vláda ve středu rozhodla, že do Gruzie pošle 150 milionů korun. Mimo to chce Praha také prosadit uspořádání dárcovské konference pro tuto zemi.

Martin Dorazín, Jiří Hošek, Lenka Kabrhelová, Vilém Janouš, Adéla Havránková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme