Moskevská radnice nepovolila vzpomínkovou akci u sídla tajné služby. Staví se tam, hájí se
Moskevské úřady nepovolily nevládní organizaci Memorial uspořádat vzpomínku na oběti komunistického režimu před sídlem tajné služby na náměstí Lubjanka. Tato akce, při které se četla jména zavražděných obětí, se při tom konala každý rok 29. října během posledních jedenácti let, napsal server Newsru.com.
Radnice tvrdí, že letos se vzpomínková akce nemůže konat, protože na náměstí zrovna probíhají stavební práce.
Memorial naopak připomíná, že úřady od jara slibovaly, že tyto opravy nebudou akci na překážku, a že organizace získala souhlas všech dalších úřadů, včetně prezidentské ochranky či ministerstva vnitra.
Kritizovali okupaci Československa, a proto trpěli, líčí kyjevský historik dosud neznámé příběhy z Ukrajiny
Číst článek
Podezírá úřady, že chtějí nepohodlnou akci, připomínající státní teror, vytlačit z centra metropole, a proto nabízejí jako alternativní místo nově zřízenou „zeď nářků“ na Sacharovově třídě. Ta byla odhalena loni za přítomnosti prezidenta Vladimira Putina.
Loni se uctění památky obětí stalinistických represí v Moskvě zúčastnilo několik stovek lidí. Při akci se opět četla jména popravených v letech takzvaného velkého teroru 1937 a 1938; jen v Moskvě byly zastřeleny desítky tisíc lidí.
Účastníci se v předčítání dobrovolně střídali celý den. Opět se sešli na náměstí Lubjanka u sídla tajné služby FSB (následníka bývalé obávané KGB), v parčíku u „soloveckého kamene“.
Svědectví z archivů KGB: sedm roků vězení pro Ukrajince, který byl proti okupaci Československa
Číst článek
Tento žulový balvan symbolicky pochází ze Soloveckých ostrovů, kde byl založen první z nechvalně proslulých vězeňských táborů, gulagů. Podle Memorialu jde o nejstarší památník obětem represí v Rusku.
Ke čtení jmen v Rusku se v posledních letech přidávají i města jinde v Evropě nebo USA. Loni se poprvé se zapojila i Praha. Asi dvě desítky lidí se sešly u památníku obětem totality na Újezdě, aby četly jména českých obětí.
Podle odhadů historiků v Sovětském svazu našlo smrt asi 1300 Čechoslováků, režim jich perzekvoval kolem 20 tisíc. Zazněla jména asi stovky z nich. Akce byla součástí festivalu ruské kultury Kulturus.
