Putin chce s USA obnovit rozhovory o jaderných zbraních. Za ukončení klíčové smlouvy viní Washington
Rusko je připraveno obnovit rozhovory se Spojenými státy o bezpečnosti a strategické stabilitě. Po schůzi ruské bezpečnostní rady to v pondělí v Moskvě prohlásil prezident Vladimir Putin. Pokud ale USA zahájí výrobu raket středního a krátkého doletu, začne i Moskva pracovat na jejich vývoji, konstatoval.
Vladimir Putin komentoval rusko-americké vztahy krátce po zániku vypovědět klíčovou nukleární odzbrojovací smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu z roku 1987.
Ruský prezident podle ČTK prohlásil, že Spojené státy vypověděly dohodu pod „vymyšlenou záminkou“ a vážně tak zkomplikovaly situaci ve světě. „Vznikla zásadní rizika ohrožující všechny,“ citovala šéfa Kremlu agentura TASS.
Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu
Podepsána byla mezi USA a tehdejším Sovětským svazem v prosinci 1987 a zakazovala výrobu, zkoušky a rozmisťování raket s doletem od 500 do 5500 kilometrů. Řeč je o dohodě INF. Po jejím podpisu zničily oba státy 2692 pozemních balistických raket a raket s plochou dráhou letu s konvenční i jadernou náloží. Sovětské rakety byly v 80. letech rozmístěny i v Československu.
Dohoda byla jedna ze dvou klíčových smluv ohledně nukleární výzbroje. Nyní zůstává v platnosti pouze poslední opora strategické bezpečnosti – Dohoda o snížení počtu strategických zbraní START. Vypršet má za dva roky a její další osud je nejistý.
Arzenály Spojených států a Ruska omezila smlouva START zhruba o třetinu na 1550 strategických jaderných hlavic rozmístěných na maximálně 700 odpalovacích zařízeních.
Většina expertů se shoduje, že Moskva dlouhodobě porušovala podmínky smlouvy se zkratkou INF. Klíčovou je raketa Novator 9M729, v označení NATO známá jako SSC-8, s doletem 500 kilometrů až 5 500 kilometrů, porušovala ujednání INF, upozorňovaly Spojené státy i velení NATO už od roku 2014.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa proto v únoru oznámila, že pokud Rusko nezačne plnit závazky plynoucí ze smlouvy, opustí ji 2. srpna. To se také stalo. Smlouva přitom vedla k výraznému omezení jaderných arzenálů obou zemí a díky ní nebyly na evropské půdě rozmístěné nukleární rakety.
Nové jaderné zbrojení?
Jak připomíná britský deník The Guardian, zánik smlouvy přichází ve chvíli, kdy Washington i Moskva vynakládají nemalé částky na modernizaci svých nukleárních zbraní.
Zatímco většina expertů nepochybuje, že Rusko porušovalo smlouvu, někteří se pozastavují nad rozhodnutím Spojených států odejít ze smlouvy. Americká analytička, jež působil také v americké státní službě Bonnie Jenkinsová varovala, že se může zhoršit evropská bezpečnost. „Otevíráme možnost, že dojde na nové závody ve zbrojení kvůli odstranění limitů, které ve smlouvě byly,“ cituje ji server Foreign Policy.
Jiní experti ale upozorňují, že krok americké administrativy je pochopitelný. Zatímco Rusko smlouvu porušovalo, Čína v ní nebyla zahrnuta. Washington tak byl jediný, kdo omezoval své vlastní zbraně.
Den po zániku klíčové jaderné odzbrojovací smlouvy uvažuje Washington o rozmístění raket v Asii
Číst článek
„Co uděláte se smluvní stranou, která se zaváže smlouvou a pak ji porušuje? Zůstanete součástí dohody, zatímco jedna strana se dohodou neřídí, nebo se z ní stáhnete?“ cituje server Franka Klotze, který se v americké administrativě věnoval národní jaderné bezpečnosti.
Obviňování
Pro mnohé tak zůstává otázkou, co bude dál. Putin v pondělí obviňoval Spojené státy. „Místo uvážlivého posouzení problémů mezinárodní bezpečnosti Spojené státy prostě škrtly mnohaleté úsilí namířené na snížení možnosti rozsáhlého vojenského konfliktu, a to i jaderného,“ uvedl podle ČTK šéf Kremlu.
„Rusko považuje za nezbytné bezodkladně obnovit plnohodnotné rozhovory o zajištění strategické stability a bezpečnosti. My jsme k tomu připraveni,“ uvádí se v Putinově prohlášení.
Je ale samozřejmě otázkou, nakolik jde o upřímné prohlášení a zda k rozhovorům dojde. Trump totiž v sobotu 3. srpna zopakoval, že nová dohoda o jaderných raketách by měla zahrnovat nejen Moskvu, ale i Peking.
Čekají svět závody ve zbrojení? Smlouva o likvidaci raket mezi Washingtonem a Moskvou zanikla
Číst článek
„Čína byla tou myšlenkou velmi nadšená a Rusko také. Takže si myslím, že smlouvu mít budeme,“ konstatoval podle ČTK Trump.
Chladní spojenci
Vyloučit ale nelze ani nové závody ve zbrojení, na které by doplatila hlavně Evropa, zejména ta východní. Právě zde, spolu s východní Asii, by totiž Spojené státy musely rozmístit rakety proti Rusku, respektive Číně.
Už v sobotu americký ministr obrany Mark Esper řekl, že by podpořil rozmístění raket středního doletu v Asii. Podle něj se má ale jednat o konvenční zbraně, nikoli o rakety vyzbrojené jadernou hlavicí.
Putin v pondělí dodal, že Rusko bude pečlivě monitorovat americké kroky a na jakékoli rozmístění raket odpoví Moskva zrcadlově. Obdobné kroky je možné očekávat od Spojených států, zejména kvůli jestřábům v čele s Trumpovým poradcem Boltonem, kteří by takové řešení prosazovali.
Evropští ani asijští spojenci ale nejsou nadšeni myšlenkou jaderných raket krátkého nebo středního doletu na svém území. Vlažně se ke konfrontaci staví také NATO. Alianční generální tajemník Jens Stoltenberg v sobotu řekl, že Aliance nebude zrcadlit kroky Ruska.
