Mrak popela z islandské sopky Grímsvötn dorazí k Evropě v úterý
Island zavřel své hlavní letiště v Reykjavíku, k rozhodnutí ho donutila erupce nejaktivnější sopky ostrova, vulkánu Grímsvötn. Letiště v Keflavíku už je také uzavřené a došlo k zastavení vnitrostátní letecké dopravy na ostrově. Podle řídícího střediska Evropské agentury pro bezpečnost leteckého provozu Eurocontrol může oblak popela ze sopky dorazit k Britským ostrovům v úterý.
Kouř s popílkem sahá do výšky asi 20 kilometrů, bezletová zóna je široká 200 kilometrů. Oblast jsme uzavřeli, dokud neuvidíme lépe, jaký efekt bude popel mít, řekla mluvčí islandské správy letišť.
Evropská letecká služba Eurocontrol oznámila, že oblak sopečného popela se posunul na severovýchod a v současnosti nemá žádný dopad na leteckou dopravu v rámci Evropy ani na zámořské lety, a slíbila, že to vydrží nejméně do zítřka.
Čerstvé informace z Islandu od spolupracovnice ČRo Pavly Dagsson Waldhauserové
Eurocontrol zatím nepředpokládá uzavření žádné části vzdušného prostoru nad kontinentem. Očekává ale, že oblak sopečného popela dosáhne nad severní Skotsko už v úterý. Pokud bude vulkán Grimsvötn chrlit popel se stejnou intenzitou jako dosud, mohl by mrak zasáhnout západní Francii a severní Španělsko ve čtvrtek.
Leteckým přepravcům Eurocontrol doporučil sledovat tabulky koncentrace popílku v ovzduší a další údaje na webovém servisu britské meteorologické služby. O postupu mraku popela a případných omezeních v letecké dopravě má Eurocontrol informovat v několikahodinových intervalech.
"Očekáváme, že tato erupce bude představovat jen lokání nebezpečí pro leteckou dopravu na Islandu, v tuhle chvíli to nevypadá na žádné dalekosáhlé následky," řekl stanici BBC glaciolog Matthew Roberts.
„Říká se, že ve srovnání s loňskou erupcí sopky Eyjafjallajökull je tato až desetkrát větší. Loni to už vědci vlastně předpokládali, protože celý sopečný systém je velmi propojený,“ říká spolupracovnice Českého rozhlasu na Islandu Pavla Dagsson Waldhauserová.
Grímsvötn vychrlila popílek výše, ale částice jsou těžší a nejvíce spadly v bezprostřední blízkosti vulkánu. Proto je v asi dvacetikilometrovém okolí absolutní tma a všude leží vrstva popílku. Oblak ve výšce se pak přesunuje jen velmi pomalu nad Atlantik.
Už je jasné, že výbuch nepřežila některá hospodářská zvířata. „Grímsvötn je zrádný, protože ani před erupcí vědci nezaznamenali žádný bezprostřední signál. Byla to smršť v sobotu okolo desáté hodiny večer a farmáři v blízkém okolí nestihli ani zahnat své ovce,“ vypráví Dagsson Waldhauserová.
Islanďané a úřady v okolí sopky se začali mezitím připravovat na záplavu vody z roztátého ledu, která je pravděpodobně čeká. Nadále však platí zákaz vycházení.
Erupce sopky Grímsvötn jsou poměrně časté, opakují se zhruba každých deset let. Jsou také krátké, jako ta zatím poslední v roce 2004. Přestože trvala pět dní, stačila ale způsobit záplavy a výpadky v islandském i zaoceánském leteckém provozu.
