Nová mutace koronaviru odřízla Británii a způsobila chaos v dopravě. Jak vznikla a proč vyvolává obavy?
Namísto vánočního rozvolnění opatření Británie vstoupila do reality tvrdých protiepidemických restrikcí, řada evropských zemí na zemi uvalila „karanténu“, izolace Spojeného království tak způsobila chaos na britských hranicích. Důvodem zjitřené situace se stala nová, výrazně nakažlivější mutace koronaviru, která se masivně šíří na jihu Anglie, dostala se ale také do dalších zemí EU. Co víme o novém kmenu SARS-CoV-2, který znepokojuje Evropu?
„Nový typ (koronaviru) se vymknul kontrole. Je důležité, aby se každý choval tak, jako by virus měl. To je cesta, jak ho společně dostat pod kontrolu,“ uvedl v nedělním rozhovoru pro televizi BBC britský ministr zdravotnictví Matt Hancock.
Zprávy o výrazně nakažlivější mutaci koronaviru, která se šíří v částech Anglie, vyvolaly značné znepokojení také v Evropě. Už během neděle oznámila řada evropských zemí zákaz letů z Británie a v pondělí se k nim přidalo i Česko. Omezení dopravního spojení zároveň způsobilo kolaps na britských hranicích, kde se začaly tvořit dlouhé fronty kamionů, uzavřely se přístavy i Eurotunel.
Jen krátce před začátkem vánočních svátků tak nový kmen koronaviru SARS-CoV-2 způsobil v Británii i Evropě zmatek. Vše podstatné o mutaci označované jako „VUI 202012/01“ shrnuje přehled klíčových otázek a odpovědí.
Proč je nová mutace znepokojující?
Viry, stejně jako SARS-CoV-2, mutují neustále, nový kmen koronaviru ale vyvolává znepokojení. Hlavním důvodem je právě jeho vysoká nakažlivost.
Zavřené přístavy i Eurotunel, stojící vlaky. Kvůli nové mutaci koronaviru se zastavila doprava do Británie
Číst článek
Podle informací, na které odkazuje britská televize BBC, se nová mutace poprvé objevila v polovině září v Londýně nebo v Kentu na jihovýchodě Anglie. V listopadu už nákaza tímto kmenem koronaviru v Londýně tvořila kolem čtvrtiny celkového počtu nových případů, v polovině prosince to už byly dvě třetiny celkového počtu.
„Nová mutace je daleko nakažlivější. To znamená, že i při stávajících karanténních opatřeních by nakazila daleko víc lidí. Aby se tedy předešlo šíření viru v populaci a karanténní opatření byla funkční, musela by být opatření daleko tvrdší,“ popisuje pro iROZHLAS.cz Jiří Černý, virolog Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze.
Podle analýzy britských vědců může být nový kmen až o 70 procent nakažlivější než původní koronavirus SARS-CoV-2 a může zvýšit reprodukční číslo o 0,4. Kvůli schopnosti snadnějšího šíření tak nová mutace dokáže rychle nahradit ostatní verze koronaviru. Stejně jako v Londýně a na jihu a jihovýchodě Británie, kde se stala dominantní formou viru.
Podle BBC zatím nejsou důkazy o tom, že by nová mutace znamenala vyšší pravděpodobnost úmrtí nebo vyvolávala těžší průběh onemocnění. Zdrojem obav tak zůstává právě rychlost, s jakou se nový kmen populací šíří.
„Představte si, že máte dva různé kmeny viru a jeden z nich je dvakrát nakažlivější. Začnete s jedním nakaženým jedincem od každého z nich, a zatímco první za jednu periodu nakazí dva lidi, druhý čtyři. U prvního nakaženého to pak poroste geometrickou řadou: 1, 2, 4, 8, 16 a tak dále, ale v případě toho druhého ‚nakažlivějšího‘ exponenciální řadou: 1, 4, 16, 64 a dále. Počet nakažených proto roste daleko rychleji. Od této veličiny se pak odvíjí i počet hospitalizovaných, a to i v případě, že mutace nebude způsobovat závažnější onemocnění,“ vysvětluje Černý.
Kvůli šíření nakažlivějšího kmene koronaviru se proto dá očekávat, že poroste také počet lidí na jednotkách intenzivní péče a zdravotnický systém se opět dostane pod tlak.
Bude účinkovat vakcína?
Zprávy o nové mutaci se objevily v době, kdy Spojené království jakožto první země Evropy zahájila očkování proti koronaviru a další ji mají následovat. K vakcinaci obyvatelstva se od počátku pandemie upínají odborníci i politici z celého světa, kteří veřejnosti často opakují, že do příchodu vakcíny musí často velmi tvrdá protiepidemická opatření zůstat v platnosti.
Petříček: Lidem, kteří se vracejí z Británie, nebude stačit test. Musí povinně nastoupit do karantény
Číst článek
Zprávy posledních dnů proto vyvolaly obavy, že by kmen VUI 202012/01 mohl být vůči čerstvě zavedeným vakcínám odolnější. Britští odborníci ani experti Světové zdravotnické organizace (WHO) ale zatím nemají důkazy, že by u zmutovaného viru vyvinuté vakcíny neúčinkovaly. Tyto obavy během sobotní tiskové konference mírnil i Patrick Vallance, vědecký poradce britské vlády pro boj s pandemií.
„Je to dané tím, že nový typ SARS-CoV-2 pravděpodobně nemá dostatek mutací ve spike proteinu (hrot, pomocí kterého se vir zachycuje k lidským buňkám – pozn. redakce). Na ten se cílí jednak proto, že tam je většina protilátek, které člověk získá po prodělání infekce, a zadruhé jde o protein, jehož mRNA se používá k očkování. První experimenty jsou tedy zatím povzbudivé,“ vysvětluje Černý.
Prvotní zjištění o rezistenci nového kmenu na současné vakcíny je ale podle něj nutné dál testovat. Na to podle televize NBC News upozorňuje také mikrobiolog Cambridgeské univerzity Ravindra Gupta, podle kterého je nová mutace na cestě k tomu, aby se koronavirus SARS-CoV-2 odolným vůči očkování nakonec stal. „Po tomhle nemusí proběhnout tolik změn, abychom se do tohoto bodu dostali,“ varuje Gupta.
Postupem času tak virus může zmutovat natolik, že proti němu současné očkování nebude fungovat. Televize BBC ale podotýká, že se vakcíny dají takovýmto změnám poměrně snadno přizpůsobit. Mohl by je tak čekat podobný osud jako očkování proti chřipce, které se kvůli probíhajícím změnám musí pravidelně aktualizovat.
Kde se mutace vzala?
K mutacím u virů dochází běžně. Podle Britského genomického sdružení pro covid-19 bylo doposud rozeznáno přes 4000 různých mutací viru, většina ale nemá vliv na fungování.
Koronavirus zmutoval i v Jihoafrické republice. ‚Jedná se o jinou mutaci než v Británii,‘ tvrdí epidemioložka
Číst článek
Běžné jsou nicméně také mutace, které vedou k vyšší nakažlivosti. Jak pro iROZHLAS.cz vysvětluje virolog České zemědělské univerzity, tento proces dává zmutovanému viru evoluční výhodu, kterou je v tomto případě právě to, že se snáze šíří populací.
Nutno dodat, že ani aktuálně známá podoba koronaviru není tou původní. Už v únoru se v Evropě poprvé objevila mutace s označením D614G, která se rychle stala nejrozšířenější formou viru na světě. Jak před nedávnem potvrdila studie zveřejněná vědeckým časopisem Science, i tato mutace způsobila, že je koronavirus nakažlivější než původní „čínský“ kmen. V případě „VUI 202012/01“ je ale mutace mnohem rozsáhlejší.
„Za posledních pár měsíců můžeme vidět, že velká část mutací, které se u SARS-CoV-2 objevují, zvyšuje jeho nakažlivost. Je to důsledek toho, jak se virus přizpůsobuje šíření v rámci lidské populace. Tohle je tedy další z řady mutací, které zvyšují nakažlivost viru, oproti ostatním se ale výrazně liší tím, že tady je mutací rozesetých různě po virovém genu poměrně velké množství najednou,“ vysvětluje Černý.
Analýza britských vědců ukázala, že nová mutace obsahuje celkem 23 různých změn oproti původnímu viru – liší se například ve způsobu, jakým se virus naváže na buňku a jakým do ní vstupuje. Klíčové je ale především to, že k některým dochází právě ve spike proteinu.
Kde se tedy nový kmen koronaviru vzal? Nejpravděpodobnějším vysvětlením je podle BBC to, že se vytvořila v těle pacienta se slabým imunitním systémem. Místo toho, aby tělo oslabeného pacienta virus porazilo, se jeho organismus stal živnou půdou pro mutaci.
Mohla se mutace dostat do Česka?
Nová mutace, která stojí za prudkým nárůstem nových případů nákazy koronavirem v zemi, se podle Světové zdravotnické organizace objevila také ve vzorcích v Nizozemsku a Dánsku, Evropské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí pak informuje také o případech v Belgii a Itálii.
PŘEHLEDNĚ: Vše o očkování proti koronaviru. První vakcíny by mohly dorazit na konci prosince
Číst článek
Zemí na evropském seznamu ale bude pravděpodobně víc. Jak v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Deutschlandfunk uvedl Christian Drosten, přední německý virolog a hlavní poradce vlády Angely Merkelové pro boj s pandemií, nová mutace se zřejmě šíří také v Německu. Jedním dechem ale dodává, že to není důvod k panice.
Také podle virologa ČZU je „určitě možné“, že se mutace objevila už i v Česku.
„Toto je důvod, proč je důležité dělat nejen PCR analýzy, ale také vybranou část vzorků sekvenovat (proces určování průkazu identity organismu – pozn. redakce), abychom tak měli přehled o tom, jestli se tu nové mutace objevují, nebo ne. Výsledky PCR analýzy i antigenních testů dávají odpověď typu jedna, nebo nula – to znamená, že tam virus buď je, nebo není – ale už vám neřekne, jaký přesně typ SAR-CoV-2 tam je. Pokud tedy neděláme dostatek sekvenačních analýz virů, které u nás cirkulují, je možné, že se u nás mutace objevila, ale zatím o tom nevíme,“ uzavírá.