Na bruselském letišti Zaventem vládne poklidná atmosféra
Desetitisíce zrušených letů, statisíce zoufalých cestujících a ztráty leteckých společností dosahující stovek milionů eur. To jsou následky uzavření vzdušného prostoru nad značnou částí Evropy kvůli mraku sopečného prachu z vulkánu na Islandu. Na některých letištích se začaly vytvářet improvizované kempy pro cestující, kteří nemají kam jít. Jak se přesvědčil zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák, poměrně klidná situace panuje na bruselském letišti Zaventem.
Monotónně se opakující hlášení o hlídání si zavazadel nebo o zákazu kouření v letištní hale. Odletové tabule, na kterých se slovo „zrušeno“ snad jen dočasně zabydlelo. Nikdo tu nepolehává na podlaze, nikdo tu nespí na sedačkách.
Cestující se dají počítat na desítky. Stojí před stánky leteckých společností, aby se dozvěděli alespoň trochu potěšující zprávy. Dostanou se domů, ale mnohem pomaleji.
Paní Eva ze švédského Malmö má štěstí. Skandinávské aerolinie SAS zařídily pro cestující autobusy do Kodaně. Paní Eva dostala lístek. Ačkoli měla z pracovní cesty odletět už ve čtvrtek, neztrácí optimismus. Ubytování a stravu si zatím platila sama. Stala se z ní turistka a prohlédla si většinu Bruselu. Alespoň, že jí přálo počasí.
Také pan Paco z Madridu se právě dozvěděl, že se domů dostane. Za 20 hodin autobusem. Je to tvrdé, ale jiné řešení nevidí.
„Všechny vlaky jsou úplně plné až do 24. nebo 25.dubna,“ stěžoval si Rodrigo, který to má domů ještě dál než pan Paco. Je totiž z brazilského Sao Paula. I on pojede autobusem do Madridu. Odtamtud se snad dostane přímo domů.
Nebývalý zájem zažily půjčovny automobilů. Půjčovala se auta pro cesty hlavně do Španělska, Británie, ale i Švédska a Dánska a také na dlouhé cesty do Finska. Aut mají i dnes ještě dost.
Podle pracovnice jedné z půjčoven se žádné dramatické scény neodehrávaly. Všichni na sebe byli slušní a chápali složitost situace.
Větší zmatky možná nastanou, až se bude provoz na nebi postupně obnovovat. Nad tím, kdy to bude, visí zatím velký otazník.
