Za poslední dva dny sledujeme někdy až s překvapením, jak obrovské množství lidí po celém světě oslovil svými životními postoji a názory prezident Václav Havel. Rozloučit se s ním přicházejí lidé nejen v Čechách, ale také v zahraničí. Jedním z takových míst je i české velvyslanectví v Berlíně.

0:14 20. prosince 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„To je jasné, že jsem musela přijít. Na začátku roku jsem plánovala přijet do Prahy a teď už je bohužel pozdě.“

Šedovlasá žena trpělivě čeká než afghánský vyslanec zanese do knihy zdobným písmem kondolenci.

„Pro mne to byl velký muž. Byla jsem u toho, když zemřel Dubček. Měla jsem příležitost zažít Dubčeka osobně tady v Berlíně počátkem 90. let. Pražské jaro je tak trochu součástí mé historie. Jsem osmašedesátnice,“ prozrazuje Francouzka žijící v Německu příslušnost ke studentskému levicovému hnutí, které před 43 lety otřásalo Evropou.

„Mám stále v paměti rozhlasový program, jak vojska Varšavské smlouvy vpochodovala do Prahy.“

Paní Baenová přiznává, že by uvítala, kdyby byl Havel více orientovaný doleva. „Ale mohu s tím žít,“ dodává.

Václav Havel ale dokázal oslovit generace, které se o osmašedesátém učili maximálně ve škole. Patří k nim i Bernd Janenck:

„Pro mě osobně to byl vynikající člověk. Morální a dobrý. V Německu nyní máme prezidenta s velikými finančními problémy a ten kontrast je veliký.“

V kondolenční knize se objevují často velmi osobní vyznání, slova obdivu a naděje, že velké myšlenky Václava Havla neupadnou v zapomnění. Věří v to i Michal, který v Berlíně studuje:

„Rozhodně je pro mě velkým vzorem a zůstane i dál. Doufám, že se nám podaří žít jeho ideály a uskutečnit je.“

Klára Stejskalová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít