Na Guantánamu začíná slyšení s údajným nezletilým teroristou
Může někdo spáchat válečné zločiny v 15 letech? To je jedna z otázek, o které začne právě dnes rozhodovat americká vojenská komise na Guantánamu. Stane před ní dnes třiadvacetiletý Omar Khadr, kterého Američané viní z konspirace a přípravy teroristických útoků v Afghánistánu a už skoro osm let ho drží v nejpřísněji střežené věznici.
Přímo na místě případ sleduje zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka:
„V táboře číslo 6 mě vítá velitel stráže. Jeho jméno vám nesmím říct a nesmím ho fotografovat. Věznice na základně Guantánamo na Kubě sice není zařízením, kde by se zadržení týrali, museli třeba podstoupit simulované topení nebo byli připravovaní o spánek, aby mluvili s vyšetřovateli. I tak jsou ale bezpečnostní opatření velmi přísná a celkově máte na Guantánamu pocit, že se nikdy nedozvíte tak úplně všechno.“
„Velitel stráže například odmítá, že by hlídal vězně. Nebyli odsouzení, a ve slovníku amerických ozbrojených sil jsou zadržení nebo zadržené osoby, které se údajně dopustily teroristických činů. Bez ohledu na to, že je zbytek světa za vězně považuje. A za co jiného také považovat člověka, jako je Omar Khadr? Američané ho zajali v roce 2002 nedaleko Chustu v Afghánistánu. Teď po skoro osmi letech na Guantánamu čelí pěti obviněním.“
„Prvním je vražda, druhým pokus o vraždu, třetím spiknutí za účelem vraždy, čtvrtým finanční podpora terorismu a pátým teroristické spiknutí,“ vypočítává kapitán David Iglesius, právní poradce vojenských komisí.
Podle obhajoby nevinný
Asi nepřekvapí, že Khadrův obhájce Barry Coburn nabízí jiný pohled:
„Bylo mu patnáct let a byl nezletilý, když ho američtí vojáci zadrželi po přestřelce u Chustu. Do Afghánistánu se dostal se svým otcem, který byl zabitý. A posledních osm let ho americká vláda držela bez možnosti komunikace.“
„V Amerických dějinách je obvinění patnáctiletého člověka z válečných zločinů bezprecedentní,“ říká Barry Coburn s tím, že obhajoba bude žádat vydání Omara Khadra do Kanady, jejímž je občanem. A tam bude doufat v osvobození nebo slyšení před řádným civilním soudem.
Přiznání po mučení?
Skutečnost, že Mohamedu Khadrovi bylo v době údajných zločinů patnáct let, nebrání vládě Spojených států, aby ho stíhala, říká právní poradce vojenské komise kapitán Iglesius:
„Může to být fakt, který vezme do úvahy soudce při rozhodování o trestu. Ale při slyšení, které dnes začíná, se bude jednat hlavně o tom, jestli soudce připustí jako důkaz Khadrova doznání, která učinil krátce po zadržení v Afghánistánu.“ Obhajoba teď tvrdí, že byla vynucená při jeho týrání.
„A jestli soudce uzná, že vyšetřovatelé Omara Khadra týrali a tak jeho přiznání získali, nemohou proti němu být použitá,“ připouští kapitán Iglesius.
Případ Omara Khadra bude v každém případě vojenská komise podle všeho řešit minimálně do léta. Celkem je na Guantánamu ještě dalších 182 osob. Jejich počet sice postupně, ale velmi pomalu klesá a i když prezident Obama nařídil zavřít jednu z nejnechvalněji proslulých věznic na světě do letošního ledna, nepodařilo se mu to. Kauzy jako Omar Khadr ukazují, že zavřít Guantánamo bude daleko složitější, než si americký prezident původně představoval.
