Na klimatickém summitu unikl návrh závěrečného dokumentu
Atmosféra na kodaňském summitu houstne. Mezi delegáty uniknul devítistránkový návrh závěrečného dokumentu, který se nelíbí rozvojovým zemím, které tvrdí, že je plán hostitelské země na padesátiprocentní snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050 diskriminuje.
Skupina G77, která sdružuje 130 rozvojových zemí, dokonce dokument označila za hrozbu pro úspěch kodaňské konference. Situaci se pak snažil uklidnit šéf sekretariátu OSN pro změny na klimatu Yvo de Boer, když prohlásil, že dokument ještě není nijak závazný, protože ještě neprošel konzultacemi.
O sporu, který vznikl na kodaňském summitu, mluvil na Rádiu Česko Bedřich Moldan ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze.
"Vždyť je nutné, aby vyjednavači v nadcházejícím týdnu předkládali solidní návrhy, které by se mohly stát součástí dokumentu, který budeme na závěr schvalovat," Yvo de Boer.
Britský deník Guardian, který jako první sporný dokument zveřejnil, píše o tom, že vyspělé a chudé země rozdělují hlavně dvě témata: úroveň snížení emisí v rozvojových zemích a časový rozvrh, kdy emise dosáhnou vrcholu a kdy začnou klesat.
Čeho se rozvojové země bojí?
Podle ředitele Centra pro otázky životního prostředí UK v Praze Bedřicha Moldana hlavní problém spočívá v tom, že není možné okamžitě zastavit růst emisí a diskutuje se tedy o tom, kdy emise skleníkových plynů dosáhnou vrcholu.
"Optimistický předpoklad počítá, že v roce 2020, pesimistický, že v roce 2030 nebo ještě později. Je tu tedy kladen důraz na krátkodobé cíle, které se bezprostředně dotýkají všech států a volebních období jednotlivých politiků, jde tedy o strašně citlivé téma," vysvětluje Moldan.
Ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK se navíc domnívá, že se rozvojové země bojí zastavení svého ekonomického růstu: "Oni si asi představují, že se musí ekonomicky rozvíjet a že pokud by byl takový cíl přijat, tak že se může stát, že ten jejich ekonomický rozvoj bude zabržděn."
