Na návštěvě u jednoho z Wintonových dětí, pana Wesselého
Jedním ze stovek převážně židovských dětí, které vyvezl britský občan Sir Nicholas Winton z předválečného Československa a zachránil je tak před jistou smrtí v německém koncentračním táboře, je pan Rudolf Wessely, který dnes žije v severoanglickém Sheffieldu.
Navštívil ho tam spolupracovník Českého rozhlasu ve Spojeném království Milan Kocourek:
Pětaosmdesátiletý pan Rudolf Wesselý ho přijal ve svém rodinném domku s velkou zahradou v jedné z lepších čtvrtí ocelářského města Sheffieldu. Někteří mají živého psa, ale pan Weseelý dává přednost mechanickému, který u dveří nenadělá o nic méně hluku: Přivítal i mě.
U kávy v příjemném obývacím pokoji s výhledem do zahrady v plném květu, mi pan Wessely vypravoval o svém pohnutém životě. Za války v koncentračním táboře v Osvětmi zahynuli oba jeho rodiče. Ti ho ještě včas, v roce 1939, poslali jako čtrnáctiletého chlapce do Anglie, kam se dostal díky Nicholasu Wintonovi, který organizoval transporty hlavně židovských dětí z Československa do Británie. Po maturitě v severoanglickém přístavním městě Hullu se přihlásil do britského námořnictva.
Po válce nebyl důvod se vracet domů, protože tam už nikoho neměl. V Sheffieldu se stal učitelem angličtiny a němčiny.
Vloni v říjnu panu Wesselému zemřela manželka Angličanka Wendy, se kterou strávil více než 50 let ve šťastném manželství. Byla skvělou houslistkou, hrála v kvartetu. Pan Wesselý mi s dávkou hrdostí ukázal housle, které sám vyrobil. Visí na zdi v obývacím pokoji. I když o tom otevřeně nemluvil, myslím si, že to bylo z lásky k manželce.
Vychovali syna, který je známým psychiatrem. Zajímal mě také názor pana Wesselého na Nicholase Wintona, jehož královna povýšila do šlechtického stavu za jeho zásluhy o záchranu českých a slovenských dětí před druhou světovou válkou.
Pan Wesselý mi také předvedl dokument televize BBC o jeho cestě do vlasti před sedmi lety. Spolu s moderátorkou Ester Rantzenovou navštívil byt v Praze, kde vyrůstal a kde už dlouho bydlí někdo jiný.
Ale pozvání k návštěvě Terezína, odkud byli jeho rodiče odvezeni do Osvětimi, s díky odmítl. Terezín už nikdy v životě nechce vidět.
Sir Nicholas Winton se zasloužil o záchranu stovek převážně židovských dětí z předválečného Čskoslovenska tím, že zařídil jejich transport do Británie, kde se jich ujali dobrovolníci, ve většině případů rodiny.
