Na největší pohyblivý betlém v Polsku se stojí i několikahodinové fronty
Stovky dřevěných postav, pohybující se zvířata a měnící se kulisy. Tak vypadá největší pohyblivý betlém v Polsku. Už od roku 1948 stojí v podzemí varšavského kláštera kapucínů. Poláci, kteří se na něj chtějí v těchto dnech podívat, musí vystát i několikahodinné fronty.
Aby se dal betlém od pohybu, musí jeden z mnichů pootočit dvaceti různými vypínači.
Poté se rozjedou tři motory, které složité soukolí pohání. Zároveň se také spustí reproduktory. Z nich například zpívá lidem koledy papež Jan Pavel II.
„V minulém roce se na jesličky přišlo jenom během Vánoc podívat na 60 tisíc lidí. Každý den byly před klášterem dlouhé fronty,“ říká mnich.
„Vždy se mi betlém líbil. Před lety jsem se na něj chodila dívat se synem, teď už jsem tady třetím rokem s vnuky,“ říká důchodkyně Agáta.
„Já prostě musím vidět betlém. Je to pro mě stejně důležité, jak chodit do kostela. Sem mě brával ještě jako dítě můj děda a teď sem vodím vlastní děti,“ dodává pan Jacek.
Celý rok o jesličky pečuje jeden z mnichů kláštera, má na starosti spíše převody, motory a nejrůznější táhla a ocelová lanka.
„A o dřevěné figurky zase dbají lidé z divadla loutek z Lomži. Přijíždí k nám, malují, čistí a restaurují dřevěné a papírové postavy,“ vysvětluje pan Adam.
V zákulisí jesliček je komplikovaná spleť různých kolejniček, ozubených kol a řetězů, které pohybují desítkami dřevěných postav a zvířat.
Hlavním cílem betléma však je připomenout lidem, že se narodil Ježíš Kristus.
