Na palubě Klausova speciálu se vracejí i dva čeští studenti okradení v Chile
Z prezidentského speciálu se na cestě z Jižní Ameriky stala záchranná loď pro dva české studenty, kteří při cestování v Peru a Chile přišli o doklady a peníze. Studenti posledního ročníku fakulty biologie Jihočeské univerzity Markéta Aubrechtová a Josef Beneš měli štěstí v neštěstí. Když si v Santiagu de Chile vyřizovali náhradní pasy, byl tam zrovna summit zemí Evropské unie a států Latinské Ameriky. A místo v letadle jim při návratu nabídl prezident Václav Klaus.
„Já myslím, že nebyl sebemenší důvod, abychom to neudělali, vždyť je to naprosto logické. Ani jsme o tom dlouho neuvažovali,“ poznamenal prezident.
Pomoc přišla pro Markétu a Josefa nečekaně. Stejně náhle, jako když je pobertové na nádraží na severu Chile připravili o pasy, peníze, kreditní karty a část fotografického vybavení i se vzácnými snímky z Amazonie.
Příběh českých studentů okradených v Chile zaznamenal zvláštní zpravodaj Pavel Novák
Pokus odletět ze sousedního Peru jen s kopiemi pasů nevyšel. Museli se vydat pro nové doklady na velvyslanectví do Santiaga se Chile.
„Autobus do Santiaga trval zhruba 38 hodin. Strašná cesta, ale v Santiagu se nás už ujal místní personál, konzulka a hlavně David Kocián, který nám strašně pomohl. Dal nám k dispozici byt, jídlo, sprchu. Od té doby už to bylo jenom lepší a lepší,“ vypráví Josef Beneš.
O tom, že se domů vrátí na palubě prezidentského speciálu, se dozvěděli právě od něj.
„Ptal se, jestli už máme koupené letenky na návrat do České republiky. My jsme řekli, že ne, a on odvětil, že to je moc dobře, že máme možnost letět s panem prezidentem. Že svolil k tomu, abychom se stali členy posádky, a že je to takhle bezstarostně zařízené.“
„To nás úplně odrovnalo a v první chvíli jsme si mysleli, že je to špatný vtip. Ale díkybohu nebyl. Byli jsme z toho úplně paf,“ pokračuje v líčení Josef.
Jako poučení ze svého dobrodružství radí ostatním cestovatelům, aby si při návštěvě Jižní Ameriky důkladně střežili doklady. „Mít je opravdu někde na těle, kde na ně nikdo jiný nemůže.“
„Oni totiž místní zloději jsou neuvěřitelně šikovní, je to až nevíře, co dokážou, jak jsou rychlí a obratní. Člověk může ty věci hlídat, držet je v ruce, ale stejně jsou lepší než my,“ dodává Markéta.
Martyrium českých studentů tak má šťastný konec. Před mnohahodinovou cestou domů na druhou stranu světa vzkázali rodičům a přátelům, že se na ně moc těší a že si doma dají řízek s bramborovou kaší.
