Na post generálního tajemníka OSN by mohli kandidovat hned dva slovenští diplomaté

Příštím šéfem Organizace spojených národů by mohl být Slovák. Podle deníku SME by na post generálního tajemníka OSN mohli kandidovat rovnou dva slovenští diplomaté. Mluví se o současném i bývalém ministrovi zahraničí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministr zahraničí Miroslav Lajčák na návštěvě ČR | Foto: Filip Jandourek

Nástupce současného generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna se sice bude volit až v roce 2016, už teď se ale spekuluje o vážných kandidátech.

Podle deníku SME mezi ně patří i současný slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák. Zkušený diplomat se specializací na Balkán už podle listu projevil o funkci zájem a několikrát o svých ambicích mluvil při neoficiálních příležitostech.

Kromě Lajčáka připadá podle deníku SME v úvahu jako kandidát na šéfa OSN ještě bývalý ministr zahraničí Slovenska Ján Kubiš.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jaké jsou šance slovenských politiků na post šéfa OSN, analyzoval bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda

„Po Pan Ki-munovi bude mít šanci mít generálního tajemníka Evropa. Vždycky se to řeší regionálně – to znamená, že teď je generální tajemník z Asie, tak teď je na řadě Evropa,“ vysvětluje princip volby nového šéfa OSN bývalý šéf české diplomacie Cyril Svoboda.

Kandidáta na post generálního tajemníka OSN navrhuje Rada bezpečnosti. Jmenuje ho pak Valné shromáždění OSN, které zahrnuje 192 států.

„Slovensko musí nejprve přesvědčit Radu bezpečnosti, aby navrhla pana Lajčáka. Je to velký úkol, protože na to potřebuje podporu Ruska, Spojených států, Velké Británie, Francie, Číny,“ připomíná Cyril Svoboda a dodává, že tím celý proces nekončí. Aby bylo o kandidátovi přesvědčené celé shromáždění, je třeba získat sympatie také států afrických či jihoamerických.

Větší roli než charisma a způsobilost samotného kandidáta tedy v prvopočátcích hraje diplomatická obratnost země, která se chce o post ucházet, aby dokázala získat přízeň pro svého favorita proti kandidátům jiných evropských zemí.

„Kampaň se začíná, protože mluvit se všemi státy Asie, Afriky, všech kontinentů, to je velký úkol,“ vysvětluje Cyril Svoboda, proč se o novém generálním tajemníkovi OSN začíná jednat již tři roky před skončením funkčního období tajemníka stávajícího.

Ambice mít vlastního kandidáta by mohla mít i Česká republika. Podle Cyrila Svobody ale nemá Česko v současné době natolik charismatickou, symbolickou a mezinárodně známou osobnost, jakou byl například Václav Havel, aby měla šanci na úspěch.

„I volba papeže ukázala něco moc podstatného, co si možná málo uvědomujeme: že dynamika světa je úplně někde jinde. Jeden diplomat, který slouží v Africe, říká: ‚Když chodím po Praze, mám pocit, že jsem ve vylidněném domově důchodců, protože naše Evropa už nepulsuje životem.‘ Ten život je někde mnohem dynamičtější: Afrika je mladá, Asie je dynamická, Latinská Amerika má obrovskou sílu,“ uzavírá Cyril Svoboda.

Vojtěch Berger, Marína Dvořáková, Marie Machytková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme