Na radnici v Oslu nechá Nobelův výbor prázdnou židli
Nobelův výbor předá na radnici norské metropole Oslo 92. cenu za mír. Letošní laureát, čínský disident Liou Siao-po, si v čínském vězení odpykává jedenáctiletý trest. V domácím vězení je i jeho žena, čínské úřady nepustí ze země ani jiné nejbližší příbuzné. Ocenění proto nebude předáno a spolu s 10 miliony švédských korun, zhruba 27 miliony českých korun, bude v Norsku zřejmě uloženo.
„Nobelův výbor se rozhodl, že nechá jednu židli v sále prázdnou jako symbol,“ řekla Radiožurnálu zpravodajka Českého rozhlasu Kateřina Procházková. Zatímco tradičně se ceremonie zúčastní norský král Harald a královna Sonja, program slavnosti prošel vzhledem k okolnostem úpravami.
Novinkou ceremoniálu bude vystoupení dětského pěveckého sboru, což si přál právě Liou Siao-po. Na jeho žádost také zazní populární čínská skladba Jasmínový květ. Herečka Liv Ulmannová přečte jeden z textů Liou Siao-poa a promluví předseda Nobelova výboru Jagland.
Kvůli protestům Číny se komplikovala i účast ostatních zemí na ceremoniálu – mnoho zemí odříkalo a znovu potvrzovalo svoji přítomnost. Konečný počet potvrzených zástupců států je 46, nově se přihlásily i Argentina a Srbsko. Osmnáct zemí, včetně Číny, Kuby, Ruska nebo Íránu se předávání nezúčastní.
Zpravodajka ČRo Kateřina Procházková telefonuje z Osla o chystaném předávání Nobelovy ceny míru
Do Osla se sjela zhruba stovka aktivistů, kteří zde od včerejška pořádají na podporu Lioua protesty. Demonstrace pokračovaly ranní akcí Amnesty International a čínských zahraničních disidentů, na kterou naváže samostatná tisková konference, ceremonii chtěji demonstranti sledovat před radnicí. Na večer se chystá speciální světelný průvod.
Protestuje se ale i na opačné frontě, proti volbě laureáta. Tuto akci připravila čínská ambasáda v Oslu a nutí k účasti na ní místní Číňany.
Pomoc čínským disidentům
Převládá názor, že navzdory nepřítomnosti Lou Siao-poa na slavnosti mělo směřování Nobelovy ceny míru do Číny smysl. Spoluzakladatelka Barmského centra v Praze Sabe Amthor Soe soudí, že udělení Nobelovy ceny míru barmské disidentce Su Ťij v roce 1991 pomohlo barmskému hnutí za demokracii.
Tomáš Pavlíček hovořil ve Světě o osmé Rádia Česko se spoluzakladatelkou Barmského centra v Praze Sabe Amthor Soe
„Když byly v Barmě protesty v roce 1988, svět o tom skoro nevěděl. Tehdy nebyly takové informační technologie jako dnes a právě udělení Nobelovy ceny paní Su Ťij ukázalo světu, že v Barmě lid žádá o demokracii. Jsem přesvědčená, že letošní Nobelova cena pomůže čínským disidentům a čínskému lidu,“ řekla ve Světě o osmé Rádia Česko.
Díky své ekonomické síle je podle ní čínský režim silnější než barmský. Čína si je vědoma toho, že s ním obchoduje celý svět a svoji pozici využívá.
„Proto účast na dnešním ceremoniálu odmítly státy jako například Filipíny, které mají silný hlas při podpoře barmského lidu, ale přitom k Číně se vyjadřují úplně jinak. To je pro nás šokující, my bychom předpokládali, že názory budou k jakémukoli státu stejné,“ upozorňuje Sabe Amthor Soe.
Zpravodajka ČRo Kateřina Procházková telefonuje z Osla, Šimon Pánek z Člověka v tísni hodnotí význam Nobelovy ceny pro Číňany
V Praze organizuje místní pobočka Amnesty International demonstraci před čínskou ambasádou a večer projde městem lampionový průvod, který připravuje společnost Člověk v tísni. Ta vybrala před dvěma lety Liou Siao-poa na cenu Homo homini.
„Bylo to v době, kdy byl Liou Siao-po zatčen, držen bez soudu a obvinění na neznámém místě jen proto, že je jedním ze spoluautorů Charty 2008,“ řekl Radiožurnálu ředitel společnosti Šimon Pánek.
Liou Siao-po podle něho nejvíce odpovídal definici ceny Homo homini, která říká, že patří lidem bojujícím za ochranu lidských práv s osobní odvahou a nasazením vlastní svobody nebo i bezpečnosti.
„Předpokládám, že pokud se chce Čína chovat trochu racionálně a nechce mít problémy na mezinárodním fóru, po nějakém čase Liou Siao-poa propustí,“ myslí si Pánek.
Výběr čínského disidenta Nobelovým výborem považuje za mimořádně významný. „Cena je pro tisíce až miliony lidí v Číně, kteří se sice nehlásí, ale cítí to tak, obrovskou vzpruhou.“
Nejdiskutovanější z Nobelových cen
Laureát Nobelovy ceny míru nebude na ceremoniálu v historii podruhé. Naposledy se tak stalo v roce 1935, kdy němečtí nacisté nepovolili převzít cenu Carlu von Ossietzky.
Nespokojenost ze strany veřejnosti padla na hlavy členů výboru v roce 1994, kdy cenu věnovali palestinskému politikovi Jasiru Arafatovi. Na protest proti jeho nominaci dokonce odstoupila třetina výboru.
Odpůrce měl i americký poradce pro národní bezpečnost Henry Kissinger, stejně jako loňský kandidát, americký prezident Barack Obama. Jak ale tvrdí komentátoři, letošní komplikace jsou největší v historii cen.