Na Slovensko dorazí 150 iráckých křesťanů. Místní je ale spíše nechtějí
Tento týden přiletí na Slovensko 150 uprchlíků. Nejde ale ještě o migranty přidělené v rámci povinných kvót. Tyto irácké křesťany si Slovensko samo vybralo. Přesto je ale lidé na Slovensku spíše nechtějí.
Německo řeší, jak se postará o statisíce uprchlíků. Slovensko si neví rady s pouhými 150 křesťany z Iráku. Rozdělilo je celkem do jedenácti různých míst. Dvanáct běženců míří do malé obce Výčapy-Opatovce v údolí řeky Nitry.
„Podle mě se tyto osoby do konce ledna slovensky nenaučí, a když k nám přijdou, tak si neumím představit, jak spolu budeme komunikovat. Oni se budou dívat na nás, my se budeme dívat na ně. Jsem zvědavý, co z toho vznikne,“ obává se starosta Jozef Holúbek.
Na 150 iráckých křesťanů si Slovensko samo vybralo, připomíná tamní zpravodaj ČRo Petr Vavrouška
Stěžuje si, že o příchodu uprchlíků nevěděl, a nestihl tak místní na citlivou novinku připravit. Tají také, ve kterých rodinách v obci budou irácké rodiny bydlet.
„Myslím si, že samotný proces integrace tímto způsobem nebyl dobře zvolen,“ poznamenává Holúbek.
Iráčtí křesťané chtějí na Slovensku zůstat
Na Slovensko dorazí umělci, učitelé, programátoři, rodiny s dětmi. A co je pro řadu Slováků nejdůležitější, jde o křesťany.
„Víte, všude jsou jiné zvyky, jiná mentalita. Ale jsou to křesťané, vážím si jich, měli bychom jim pomoc,“ říká starší paní před obchodem.
„Na jednu stranu by to bylo zajímavé. Vždy jsem ráda poznávala cizí lidi, jejich zvyky, kulturu. Na druhou stranu to moc neřeším. Zkrátka by mi nevadili,“ dodává druhá žena.
150 iráckých křesťanů chce už na Slovensku zůstat natrvalo. Řekli to kněžímu Peteru Brenkusovi, který je v Iráku oslovil a pozval na Slovensko.
„Nemají prakticky žádnou šanci a naději na návrat do svých domovů, protože jim je systematicky zničil Islámský stát. A mezi uprchlíky, kteří k nám dorazí, jsou rodiny, které už třikrát odněkud utíkaly,“ říká Brenkus.
Obavy z neznáma
Řada obcí, kam mají uprchlíci dorazit, ale protestuje. Organizují petice, chtějí vyhlásit referendum. Je jim jedno, že jde o lidi v nouzi, prověřené slovenskými úřady a že jde o křesťany.
Jak říká Michaela Pobudová, bojí se neznámého. „Jsou vesnice a města, kde lidé ještě neměli žádnou zkušenost s cizinci, s lidmi ze sousedních zemí, takže je pochopitelné, že mají obavy.“
Uprchlíci by se měli do dobrovolnických rodin nastěhovat začátkem nového roku. Farář Brenkus věří, že do té doby obyvatele obce na příchod cizinců z východu připraví.
„Máme tady řadu lidí s otevřeným srdcem, ale najdou se i lidé, kteří mají to srdce zavřené. Věřím, že jde ale o strach z neznámého. A až se setkají s konkrétním člověkem, podívají se mu do očí, tak i to zamknuté srdce se otevře,“ míní Brenkus.
