Na Slovensku začali pěstovat rajčata přímo v uhelném dole
Když máte geotermální vrt, jste vášnivý horník a nechybí vám podnikavý duch, můžete třeba začít pěstovat rajčata. Nezvyklá logika, že. V uhelném dole v Novákách na středním Slovensku to ale přesně takhle udělali. Dlouho přemýšleli, jak využít přírodní horkou vodu, která proudí na povrch jedním sondážním vrtem. Nakonec to vyhrálo pěstování zeleniny. Příští rajčatová velmoc tak možná namísto slunného Španělska vyroste uprostřed slovenských kopců.
„Pěstitelská plocha skleníku je necelých 1,6 hektarů. Je to jeden z nejmodernějších skleníků v bývalém Československu,“ popisuje jeho správce Josef Latyka.
Procházíme s ním skleníkem a mě se vkrádá na mysl pořád jenom jeden obraz. Vzpomínáte jak ve filmu Rozpuštěný a vypuštěný Zdeněk Srstka provází inspektora Trachtu kachní farmou a pokynutím ruky laxně ukazuje na všechny strany se slovy Kachny, kachny, kachny?
„Tak tady je to podobné, rajčata, rajčata, rajčata. Celý projekt je založený na využívání ekologických přírodních zdrojů. Topení je zabezpečeno geotermální vodou. K šetření energie přispívá i moderní energetická clona pod střechou skleníku,“ přibližuje Latyka.
První sklizeň v únoru
Je zrovna mlha, takže to není vidět, ale normálně se na horizontu za skleníkem tyčí těžební věže nováckých hnědouhelných dolů. Právě tam se musíme vydat, abychom pochopili, jak se z horníků stanou pěstitelé rajčat.
„Sazenice jsme vysázeli 14. a 15. prosince, pocházely z Polska. První rajčata by se měla objevit koncem druhého a začátkem třetího měsíce. Plný sběr by měl přijít ve čtvrtém měsíci a plynule by se mělo sbírat okolo dvou až dvou a půl tun rajčat denně do konce října,“ říká Stanislav Gurka.
Sedí za stolem a vypadá hodně zaměstnaně, o rajčatový skleník se stará coby projektový manažer, a teď, před první sklizní, má co zařizovat. „Před dvěma lety jsme spustili nový těžební úsek, kde se výrazně zvýšil požadavek na větrání. Z toho důvodů vznikla potřeba ohřívat další, větší množství vzduchu. Proto se rozhodlo, že se využijete tento vrt. A tam je celý začátek filozofie fungování rajčat na dolech.“
Až 750 tun za sezónu
Rajčatové keříky jsou ve skleníku vysázené v dlouhých řádcích. Tu a tam vykoukne z rajčatového lesa ženská hlava, která se s tichým bzučením rychle přemístí o kus dál. Zahradnice ve skleníku totiž pracují na elektrických vozících. Každý vozík má vlastní pojezd a vysokozdvižnou plošinu. To aby všichni dosáhli na vysoké rajčatové keře, až vyrostou.
„Na vozíku se jezdí dobře. Se zemědělstvím mám zkušenosti a s takovýmhle skleníkem zatím ne,“ říká jedna ze zaměstnankyň. Voda z dolů vychází do jednotlivých výměníků, které převádí teplo do samostatného okruhu vody, která proudí do skleníku a tam funguje jako topení.
Skleník v Novákách není na Slovensku zdaleka jediný, který vytápí geotermální energie. Místní symbióza špinavého dolu a ekologického pěstování rajčat je ale unikát.
„Celkový objev, kterého bychom ve skleníku měli dosáhnout, je 750 tun za jednu sezónu,“ dodává Gurka. Deset procent z takříkajíc hornických rajčat se prodá přímo v regionu kolem Nováků a Prievidzi. Zbytek půjde do distribuce po celém Slovensku.
Zvětšit mapu
