Na stavbách židovských osad pracují i tisíce Palestinců
Rozšiřování židovských osad na okupovaných územích neustále zmenšuje šance Palestinců, že na těchto místech jednou bude jejich nezávislý stát. O to svízelnější je situace palestinských dělníků, kteří kvůli nedostatku jiné práce Židům osadnické domy sami stavějí.
Palestinců, kteří takto pracují proti zájmům svého národa, jsou desítky tisíc. Jejich osud jen dokazuje, jak složité vztahy na Blízkém východě panují.
Pětatřicetiletý Muhammad pochází z vesnice nedaleko Hebronu. Jak říká, sní o tom, že tady všude na západním břehu Jordánu jednou bude palestinský stát. Jeho práce tomu ale vůbec neodpovídá. Muhammad právě v osadě Elazar pomáhá stavět dům židovským kolonistům.
„Je nás tu asi padesát Palestinců. Většina z nás má izraelské pracovní povolení. Jsme pro osadníky velmi levná pracovní síla. Vydělám si za měsíc dva tisíce až dva a půl tisíce šekelů,“ říká.
Reportáž Břetislava Turečka ze západního břehu Jordánu v pořadu Zblízka na Radiožurnálu.mp3
To je přes dvanáct tisíc korun. Daleko méně peněz, než by za stejnou práci požadoval židovský dělník. Také je to ale aspoň dvojnásobek toho, kolik by Muhammad vydělal u palestinského zaměstnavatele.
To spolu s vysokou nezaměstnaností nádeníky nutí, aby hledali práci v osadách nebo přímo v Izraeli. Často ilegálně. A někdy za to zaplatí i životem.
Truchlení za zastřeleného
Ve městě Sair právě desítky mužů ve smutečním stanu truchlí za Ezeddína Kavázbu. Sedmatřicetiletého tátu od pěti dětí zastřelil izraelský voják. Kavázba přelézal betonovou zeď, pomocí které Izraelci oddělili palestinský západní břeh Jordánu od palestinského východního Jeruzaléma.
„Tak jako každé ráno šel Ezeddín hledat práci do židovské osady Har Choma ve východním Jeruzalémě. Když byl nahoře na zdi, najednou proti soběu viděl vojáka. A ten voják mého syna zblízka zastřelil! Jsou na to svědkové, celé to sledovalo asi deset dalších Palestinců,“ tvrdí otec zabitého muže Sálih Kavázba.
Izraelci nejprve uváděli, že Ezeddín chtěl vojákovi sebrat zbraň. Teď už říkají jen to, že samopal vystřelil náhodou, že to nebyl úmysl vojáka. Každopádně je několik verzí celého incidentu. A je otázka, jestli se ho někdy podaří řádně objasnit.
„Není tu práce! Kdyby byla, lidé by nemuseli riskovat život. A také by nechodili stavět osady Židům – Palestinci by se o takovou práci vůbec nezajímali,“ dodává Sálih Kavázba.
Práce legální i načerno
Podle izraelských statistik pracuje v osadách legálně více než dvacet tisíc Palestinců. Dalších deset tisíc tam chodí pracovat načerno. I díky této jejich práci se počet židovských obyvatel na okupovaných územích za posledních sedmnáct let mohl ztrojnásobit. Dnes je osadníků více než půl miliónu.
Palestinská vláda nedávno vyhlásila bojkot zboží, které pochází ze židovských osad. A kromě toho Palestincům zakázala, aby pomáhali kolonistům jejich města a vesnice rozšiřovat. Dělníkům, jako je otec čtyř dětí Muhammad, zatím ale žádné tresty nerozdává. Není divu.
„Slyšel jsem, že naše vláda nechce, abychom chodili do osad pracovat. Že prý tím poškozujeme palestinské zájmy. Ale co jiného nám zbývá? Palestinské úřady nám nedokážou nabídnout žádnou alternativu. Nikdo nám také tu práci ani nevyčítá. Všichni vědí, že nás k ní donutily okolnosti,“ říká.
