Na světovou bezpečnostní konferenci míří nejvlivnější politici
Jak se postavit hrozbám 21. století? Odpověď na tuto otázku budou hledat ode dneška do neděle na tři stovky státníků, diplomatů i bezpečnostních poradců v Mnichově.
Co může přinést pád Mubarakova režimu? Jak čelit kybernetické válce? Jaké poučení plyne ze světové hospodářské krize? O tom všem se budou po tři následující dny bavit na tři stovky státníků z celého světa. Mnichov hostí už 47. ročník bezpečnostní konference.
Ta už tradičně bývá největší akcí podobného druhu. Na seznamu hostí letos figuruje mimochodem šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová nebo generální tajemník OSN Pan-Ki-mun. A chybět nebude ani spolková kancléřka Merkelová v doprovodu dalších ministrů.
„ Konference už bývá takovou směsicí témat. K těm tradičním patří Severoatlantická aliance a její vztahy s Ruskem, válka v Afghánistánu nebo evropská a transatlantická bezpečnostní architektura,“ představil v tomto týdnu zahraničním novinářům program ředitel prestižního setkání a bývalý německý velvyslanec ve Washingtonu a Londýně Wolfgang Ischinger.
Zaostřeno na Blízký východ
Seznam pozvaných hostů je přehlídkou těch nejdůležitějších jmen politické scény. Například afghánský prezident Karzáí si cestu do Mnichova nikdy nenechá ujít. Přesto doba, kdy mu svět pozorně naslouchal, je už dávno pryč. Světla reflektorů se letos zaměří na zástupce blízkovýchodního kvartetu.
„Jedna otázka tu visí ve vzduchu. Hraje současný vývoj do karet Izraeli nebo právě naopak. Myslím, že je ideální čas na setkání zástupců Blízkého východu. Je čas, aby se Izrael aktivně zapojil do mírového procesu. Na otázku, pro koho hraje čas, zda pro arabskou nebo izraelskou stranu nebo je neutrální, existuje podle mne jediná odpověď: v žádném případě nenahrává Izraeli," myslí si Ischinger.
Zpravodajka Českého rozhlasu v Německu Klára Stejskalová podrobně seznámila s obsahem konference posluchače Radiožurnálu a připojila i svůj rozhovor s ředitelem setkání Wolfgangem Ischingerem
Blízkovýchodní proces nepochybně ovlivní současné dění v Egyptě. Jaký postoj zaujmout? Odpověď hledají jak Spojené státy, tak zástupci Evropské unie. Ředitel konference Ischinger soudí, že Evropa by měla nějaké řešení nabídnout:
„My Evropané jsme v posledních desetiletích udělali více zkušeností než jakýkoli jiný kontinent. O zkušenosti z přechodu z totalitního režimu k demokracii se mohou podělit Rumunsko, Maďarsko i další země. A pak tu mám příklady, kde se to nepodařilo jako v Bělorusku nebo na Ukrajině. Jde o neuvěřitelně zajímavou laboratoř, kde lze najít odpověď na otázku, jakým směrem se může cesta k demokracii a stabilitě ubírat. Závisí na tom, kdo tu cestu nastoupí. Ne každý, kdo svrhl diktátora je demokratem. Ten, kdo bude prosazovat demokratický režim, možná může být horší než lepší.“
„My můžeme radit, co by měli v Tunisku nebo Egyptě dělat. Ale hlavní je, že pokaždé musíme vždycky podporovat demokratické síly a stát na jejich straně. Nejsou žádné jednoduché recepty. A Evropa řeší klasické dilema. Jedna věc jsou stabilní vztahy s důležitou zemí v regionu, ale současně musíme volat po větší demokracii. V minulosti Evropa tuto úlohu ne vždy přesvědčivě zastávala," míní Ischinger.
I když pozornost se zřejmě soustředí právě na egyptské téma, Wolfgang Ischinger stejnou váhu přikládá panelu, který se bude zamýšlet nad bezpečnostními výzvami 21. století, jako jsou kybernetické konflikty: „ Ohrožení míru přicházející z internetu už dávno nepatří do scénářů science fiction, jak dokládá loňský útok počítačového viru na íránské jaderné centrifugy nebo napadení estonských webů v roce 2007."
START jde do finále
Bezpečnostní konference v Mnichově má na programu i jeden slavnostní akt. Ministři zahraničí USA a Ruska, Hillary Clintonová a Sergej Lavrov si předají ratifikační listiny nové americko-ruské odzbrojovací smlouvy START. Tím dokument, který loni v dubnu podepsaly v Praze prezidenti obou zemí, vstoupí v platnost.
