Od 1. května 2025 se mění pravidla pro placení rozhlasového poplatku. Více informací zde.

Na umělém ostrově v Ázerbájdžánu vyroste nejvyšší budova světa

V Ázerbájdžánu se chystají postavit nejvyšší budovu světa. Komplex má vyrůst asi na čtyřicítce umělých ostrovů v Kaspickém moři 25 kilometrů jižně od metropole Baku. Středisko vysoké 1050 metrů bude téměř o třetinu vyšší než současná nejvyšší budova světa – Burdž Chalífa v Dubaji. Stavba komplexu nazvaného Khazar Islands začne v Ázerbájdžánu koncem příštího roku.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V komplexu Khazar Islands v Ázerbajdžánu má vyrůst nejvyšší budova světa

V komplexu Khazar Islands v Ázerbajdžánu má vyrůst nejvyšší budova světa | Foto: Khazar Islands

„Ázerbájdžán není typická turistická destinace a ani takto vysoký mrakodrap mu ke zvýšení atraktivity nepomůže,“ míní architekt a šéfredaktor odborného časopisu ERA 21 Osamu Okamura.

„Symbolická hodnota je tady asi zásadní, Ázerbájdžán je země, která vyváží především ropu a obchod s komoditami, jako je ropa, je velice spojený s obchodem jako takovým. Architektura se stává v současné době významnou komoditou a myslím, že i ta idea postavit mrakodrap se dá určitým způsobem zobchodovat,“ tvrdí Okamura.

Přehrát

00:00 / 00:00

Plán stavby nejvyšší budovy světa v Ázerbájdžánu zhodnotil na Rádiu Česko architekt Osamu Okamura

Komplex má přesáhnout na výšku jeden kilometr. Podle architekta je možné stavět ještě vyšší budovy, není to ale ekonomicky výhodné:

„Ani Burdž Chalífa není projektem ekonomickým a ekonomika u těchto projektů ani není tím hlavním, proč se tyto stavby stavějí. Současní ekonomové se na stavby vyšších mrakodrapů dívají jako na varovné signály, protože historicky vysledovali, že čím vyšší stavby se stavěly, tím hlubší potom následovala krize. Stavění vysokých staveb souvisí s přehříváním ekonomiky, příliš levnými úvěry a příliš velkým množstvím peněz v ekonomice.“

V Ázerbájdžánu, jehož obyvatelé nežijí právě v blahobytu, podle něj takovýto projekt ještě prohlubuje sociální nerovnosti a napětí, stejně jako v dalších nedemokratických zemích.

Důležitější je podle Okamury symbolika: „Poukazují na propojení mezi ekonomickým sektorem a politickou mocí, to u mrakodrapů funguje velice dobře, symbolická výška souvisí s mocí a hierarchií.“ Jejich význam přirovnává k chrámům nebo institucím typu Národního divadla či muzea.

Martin Křížek, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme